5 C 247/2025-72 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky celkem 25 238,26 Kč, kterou jí žalovaná dluží ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřené dne , datum, na částku 11 500 Kč. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru.2. Žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast neomluvila.3. Soud, i pro omluvenou neúčast žalobkyně, postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl dokazování, a to listinnými důkazy, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující a vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalované bezúčelový úvěr s celkovou maximální výší 58 800 Kč. Účastníci si sjednali konec platnosti kreditního rámce dne 27. 1. 2026. RPSN bylo sjednáno částkou 1 618,53 %, pevná úroková sazba – denní úrok 0,983 % s tím, že datum splatnosti první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí úvěru) je 4. 9. 2024, datum splatnosti (poslední den trvání smlouvy) dne 27. 1. 2026. Současně si účastníci sjednali poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 %, úvěr byl veden pod VS , var. symbol, . Podle sdělení společnosti , právnická osoba, . byla žalovaná vlastnicí účtu číslo , hodnota, v roce 2024 na něm byla evidována příchozí platba ve výši 5 000 Kč (dne 5. 8. 2024) a ve výši 6 500 Kč (dne 8. 8. 2024), obě z účtu vedeného na žalobkyni, VS , var. symbol, . Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, celkem uhradila částku 2 661,01 Kč, úhradu neprovedla ani poté, co byla o úhradu dluhu upomenuta. K posouzení schopnosti žalované úvěr splácet doložila žalobkyně výpis o posouzení úvěruschopnosti, ze kterého bylo zjištěno, že počet osob ve společné hospodařící domácnosti žalované je jedna osoba, žalovaná pracuje s čistým měsíčním příjme 28 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovanou jsou na půjčky ve výši 4 000 Kč, náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč a další výdaje v celkové výši 3 000 Kč, tato tvrzení nebyla žalobkyní nijak prověřena ani soudu doložena. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované za dobu od 6. 8. 2023 do 5. 8. 2024, ze kterého jsou zřejmé příjmy a výdaje žalované, přičemž je zřejmé, že příjem žalované u společnosti , právnická osoba, činí měsíčně 25 399 Kč. Žalobkyně doložila, že čistý měsíční příjem žalované ověřila prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Výdaje žalované nebyly stejným postupem žalobkyní ověřovány, žalobkyně uvedla, že nahlédla do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registrů neplatných dokladů, TelcoScore, registrů hledaných osob, politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku a registru sankčních záznamů. Dne 21. 5. 2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní upomínkou k zaplacení částky 25 378,26 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč, do tří dnů. Podle podacího lístku byla výzva k plnění podána k poštovní přepravě 21. 5. 2025 pod podacím číslem , hodnota, . Žalovaná na předžalobní výzvu nereagovala.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním na sjednanou částku 58 800 Kč. Dne 5. 8. 2024 na účet žalované vedený u , právnická osoba, . číslo účtu , č. účtu, byla z účtu žalobkyně číslo , č. účtu, pod VS , var. symbol, poukázána částka 5 000 Kč a dne 8. 8. 2024 částka 6 500 Kč. Žalované se tak dostala celkem částka 11 500 Kč. Na úhradu této částky zaplatila žalovaná od 3. 9. 2024 do 6. 10. 2024 celkem částku 2 661,01 Kč, dluží tak celkem částku 8 838,99 Kč. Před poskytnutím úvěru sdělila žalovaná, že pracuje s příjmem 28 000 Kč, tato skutečnost ale neodpovídala výši ověřeného pravidelného čistého měsíčního příjmu, který činil cca 25 000 Kč s tím, že žije v jednočlenné domácnosti. Výdaje domácnosti činí celkem 12 000 Kč, z toho 4 000 Kč výdaje na půjčky, 5 000 Kč výdaje na bydlení, další nezbytné výdaje 1 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč. Žalobkyně vypracovala ekonomický model o posouzení úvěruschopnosti žalované, který se jeví soudu jako nedostatečný, žalobkyně se vůbec nezabývala např. další úvěrovou zatížeností žalované, jejími faktickými životními náklady a výdaji, když se spokojila pouze s bankovním výpisem o příjmových a výdajových transakcích, neověřila tvrzenou výši nákladů na bydlení a nezabývala se ani dalšími ekonomickými skutečnostmi, ze kterých by bylo možno posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Z žalobního návrhu je zřejmé, že si je žalobkyně tohoto nedostatečného postupu vědoma, když sama navrhla možnost posouzení svého nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že z důvodu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky dne , datum, neplatná a žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu, která jí byla žalobkyní poukázána ve dnech 5. 8. a 8. 8. 2024 v celkové výši 11 500 Kč na její účet u , právnická osoba, . a vzhledem k tomu, že žalovaná na tuto jistinu uhradila toliko částku 2 661,01 Kč uložil soud žalované k doplacení částku 8 838,99 Kč.5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy soud dovodil, že jednání mezi účastníky ze dne , datum, o spotřebitelském úvěru je třeba považovat za neplatné, pro absenci právního titulu nemohl soud rozhodnout kladně o zbývající výši nároku, a to o zaplacení částky 16 210,73 Kč za smluvní úrok poplatek za vyplacení tranší úvěru a smluvní pokuty ve výši 188,54 Kč, včetně příslušenství, tj. 12,00 % úroku z prodlení od 8. 1. 2025 do zaplacení z částky 2 854,71 Kč jako nedůvodný v plném rozsahu zamítl.6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním částky 8 838,99 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni z této částky úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši