Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 31 604,09 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Na základě dodatku č. 7 ze dne , datum, (smlouva o úvěru č. , hodnota, ) byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 357 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 17,9 % ročně. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne 24. 11. 2025. Ke dni zesplatnění činila dlužná pohledávka nesplacenou jistinu ve výši 5 415,33 Kč a příslušenství. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 3 475,01 Kč. Na základě stejné rámcové smlouvy byl dne , datum, uzavřen se žalovaným dodatek č. 13 (smlouva o úvěru č. , hodnota, ) a žalovanému poskytnut úvěr ve výši 21 319 Kč. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 17,9 % ročně. Vzhledem k porušování podmínek poskytnutí úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 24. 11. 2025. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 20 620,76 Kč a příslušenství. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 3 048 Kč. Na základě stejné rámcové smlouvy byl dne , datum, uzavřen se žalovaným dodatek č. 6 a žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k porušování podmínek poskytnutí úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne 24. 11. 2025. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 5 000 Kč a příslušenství. Žalovaný na základě smlouvy o kontokorentním úvěru za celou dobu trvání smluvního vztahu načerpal částku 25 916,43 Kč a zaplatil celkem 21 678,67 Kč. Dále žalobkyně požadovala částku 568 Kč, když na základě shora uvedené rámcové smlouvy aktivovala žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal udržovat na účtu tolik peněz, aby se nedostal do záporného zůstatku, jinak byl povinen záporný zůstatek uhradit. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu a záporný zůstatek ve výši 568 Kč neuhradil.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalovaného.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , obchodních podmínek úvěru, formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceníku, dodatku č. 6 ze dne , datum, , dodatku č. 7 ze dne , datum, , dodatku č. 13 ze dne , datum, , splátkových kalendářů, obchodních podmínek, dokladu o načerpání úvěru, přehledů plateb, výpisu z běžného účtu soud zjistil, že se žalobkyně zavázala vést žalovanému shora uvedený běžný účet, spořící účet a debetní kartu. Na základě dodatků uvedených v žalobě se zavázala poskytnout žalovanému postupně úvěry, a to kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč (přečerpáním shora uvedeného účtu), ve výši 8 000 Kč, ve výši 21 319 Kč (kdy částka 16 319 Kč byla určena na splacení předchozího úvěru a částka 5 000 Kč nebyla vázána žádným účelem). Žalovaný se zavázal platit úroky uvedené v žalobě. Dle výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, žalovaného a dokladu o načerpání úvěru byly úvěry ve výši 8 000 Kč a ve výši 21 319 Kč čerpány. Dle obchodních podmínek v případě prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroku, či jiných poplatků může žalobkyně požadovat předčasné splacení celého úvěru. Dle splátkových kalendářů a přehledu plateb žalovaný řádně nesplácel. Dopisem ze dne 24. 11. 2025 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě celé dlužné částky nejpozději do 3. 12. 2025.5. Dle potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím úvěru č. , hodnota, žalobkyně vycházela z ověřeného příjmu žalovaného od jeho zaměstnavatele ve výši , hodnota, Kč s tím, že má jednu vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, příjmy ostatních členů domácnosti činí , hodnota, Kč, výdaje domácnosti činí , hodnota, Kč a jiné splátky , hodnota, Kč. Dle potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím kontokorentu žalobkyně vycházela z ověřeného příjmu žalovaného ve výši , hodnota, Kč s tím, že má jednu vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, příjmy ostatních členů domácnosti činí , hodnota, Kč, výdaje domácnosti činí , hodnota, Kč a jiné splátky , hodnota, Kč. Dle potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím úvěru č. , hodnota, žalobkyně vycházela z ověřeného příjmu žalovaného ve výši , hodnota, Kč s tím, že má jednu vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, příjmy ostatních členů domácnosti činí , hodnota, Kč, výdaje domácnosti činí , hodnota, Kč a jiné splátky , hodnota, Kč. Dle úvěrové zprávy ze dne , datum, měl žalovaný dvě odmítnuté, dvě odvolané žádosti o úvěr a měl jeden existující úvěr z kreditní karty. Dle úvěrové zprávy ze dne , datum, měl žalovaný tři odmítnuté, dvě odvolané žádosti o úvěr, dva existující splátkové úvěry, dva nesplátkové úvěry, tři úvěry ke kreditní kartě s celkovou nesplacenou částku 39 746 Kč. Dle výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u , banka, . za období od 19. 11. 2023 do 17.2024 činil konečný zůstatek částku , hodnota, Kč a žalovanému byl poukázán na tento účet příjem od jiného poskytovatele než zaměstnavatele uvedeného v žádostech o úvěr, a to jednou ve výši , hodnota, Kč a jednou ve výši , hodnota, Kč, dále na účet přicházel též rodičovský příspěvek. Dle výpisu ze shora uvedeného běžného účtu žalovaného vedeného žalobkyní za období od , datum, do , datum, činil počáteční zůstatek , hodnota, Kč a konečný záporný zůstatek , hodnota, Kč. Na účtu nejsou evidovány příjmy od zaměstnavatele žalovaného. Dle výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 28. 1. 2025 do 24. 2. 2026 činil zůstatek zápornou částku , hodnota, Kč.6. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva.7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2662 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouva o běžném účtu. Dle ustanovení § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Mezi účastníky byly dále uzavřeny smlouvy o úvěru, dle kterých se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do určité částky žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Na uvedené úvěrové smlouvy se vztahují též ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však neprověřila tvrzené příjmy žalovaného. Žalobkyně se k jednání nedostavila a soud ji nemohl poučit podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prověřování příjmů žalovaného. Pokud jde o výdaje žalovaného, bylo zřejmé, že jsou vyšší než tvrzené výdaje a žalovaný hospodaří za pomoci úvěrů. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného řádně, neboť zde existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru) Z úvěrových smluv vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrové smlouvy jsou v takovém případě neplatné absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta v prvním případě částka 8 000 Kč a zaplatil celkem částku 3 475,01 Kč, činí výše bezdůvodného obohacení částku 4 524,99 Kč, v druhém případě byla žalovanému poskytnuta částka 21 319 Kč a uhradil částku 3 048 Kč činí výše bezdůvodného obohacení částku 18 271 Kč (výrok I.).Soud pak nemohl nepřítomné žalobkyni poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů k čerpání částky v celkové výši 25 916,43 Kč a splacení částky kontokorentního úvěru ve výši 21 678,67 Kč za celou dobu trvání kontokorentního úvěru, když tyto z předložených důkazů (výpisy z účtu, přehledu plateb) bez dalšího nevyplývají. V řízení nebyl prokázán spor, pokud jde o možnost žalovaného vrátit přiznané částky. Soud proto přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznaných částek, který má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku v rozsahu uvedeném ve výroku I. Žalovaný se dostal do prodlení po uplynutí lhůty k vrácení částek dle výzvy ze dne 21. 11. 2025, kdy měl plnit nejpozději do 3.12. 2025. Soud dále přiznal žalobkyni nárok na vrácení částky 568 Kč, když žalovaný porušil ustanovení o hospodaření na běžném účtu a záporný zůstatek ve výši 568 Kč nevyrovnal. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2717/08 soud vezme v úvahu výši příslušenství požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení rozsudku. Rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a jejím neúspěchem byl nepatrný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.9. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.