5 C 314/2025-60 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky celkem 11 706,98 Kč, kterou jí žalovaná dluží ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřené dne , datum, až na částku 24 000 Kč. Žalovaná čerpala dne , datum, částku 5 000 Kč. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru.2. Žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast neomluvila.3. Soud, i pro omluvenou neúčast žalobkyně, postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl dokazování, a to listinnými důkazy, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující a vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalované bezúčelový úvěr s celkovou maximální výší 24 000 Kč. Účastníci si sjednali konec platnosti kreditního rámce dne 21. 10. 2025. RPSN bylo sjednáno částkou 2 051,60 Kč, pevná úroková sazba – denní úrok 1,066 % s tím, že datum splatnosti první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí úvěru) je 29. 5. 2024, datum splatnosti (poslední den trvání smlouvy) dne 21. 10. 2025. Současně si účastníci sjednali poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 %, úvěr byl veden pod VS , var. symbol, . Podle sdělení společnosti , právnická osoba, . byla žalovaná vlastnicí účtu číslo , č. účtu, , dne , datum, na něm byla evidována příchozí platba ve výši 5 000 Kč z účtu s názvem , právnická osoba, ., což odpovídá přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne , datum, . Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela, celkem uhradila částku 108 Kč, dne 30. 8. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky 12 301,98 Kč. Žalovaná ani na základě této výzvy úhradu neprovedla. K posouzení schopnosti žalované úvěr splácet doložila žalobkyně výpis o posouzení úvěruschopnosti, ze kterého bylo zjištěno, že počet osob ve společné hospodařící domácnosti žalované jsou dvě, žalovaná pracuje s ověřeným čistým měsíčním příjmem 14 333 Kč (ačkoliv v žádosti uvedla 20 000 Kč), pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovanou jsou na půjčky ve výši 1 000 Kč, náklady na bydlení ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně měla k dispozici poštovní poukázky, část B, ze kterých vyplynulo, že za období od , datum, pobírala žalobkyně vdovský důchod ve výši 10 813 Kč a dne , datum, jí Úřadem práce ČR byla vyplacena dávka příspěvku na bydlení za leden 2024 ve výši 5 412 Kč. Výdaje žalované nebyly žalobkyní ověřovány, žalobkyně uvedla, že nahlédla do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registrů neplatných dokladů, TelcoScore, registrů hledaných osob, politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku a registru sankčních záznamů, totožnost žalované ověřila z občanského průkazu číslo , hodnota, . Dne 20. 1. 2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou k zaplacení částky 12 301,98 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 6 969 Kč, do tří dnů. Podle podacího lístku byla výzva k plnění podána k poštovní přepravě , datum, pod podacím číslem , hodnota, . Žalovaná na předžalobní výzvu nereagovala.4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním na sjednanou částku 24 000 Kč. Dne , datum, na účet žalované vedený , právnická osoba, . číslo účtu , č. účtu, byla z účtu žalobkyně poukázána částka 5 000 Kč. Na úhradu této částky zaplatila žalovaná toliko částku 108 Kč, dluží tak částku 4 892 Kč. Před poskytnutím úvěru sdělila žalovaná, že pracuje s příjmem 20 000 Kč, tato skutečnost ale neodpovídala výši ověřeného pravidelného čistého měsíčního příjmu, který dle doložených poštovních poukázek ve skutečnosti činil pouze částku 10 813 Kč na vdovském důchodu, částka 5 412 Kč vyplácená úřadem práce na příspěvku na bydlení, je účelově vázána na platbu nájemného s tím, že žije ve dvoučlenné domácnosti. Výdaje domácnosti činí celkem 8 000 Kč, z toho 1 000 Kč výdaje na půjčky, 7 000 Kč výdaje na bydlení. Žalobkyně vypracovala ekonomický model o posouzení úvěruschopnosti žalované, který se jeví soudu jako nedostatečný, žalobkyně se vůbec nezabývala např. další úvěrovou zatížeností žalované, jejími faktickými životními náklady a výdaji, když se spokojila pouze s bankovním výpisem o příjmových a výdajových transakcích, neověřila tvrzenou výši nákladů na bydlení a nezabývala se ani dalšími ekonomickými skutečnostmi, ze kterých by bylo možno posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Z žalobního návrhu je zřejmé, že si je žalobkyně tohoto nedostatečného postupu vědoma, když sama navrhla možnost posouzení svého nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že z důvodu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky dne , datum, neplatná a žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu, která jí byla žalobkyní poukázána dne , datum, ve výši 5 000 Kč na její účet u , právnická osoba, . a vzhledem k tomu, že žalovaná na tuto jistinu uhradila toliko částku 108 Kč uložil soud žalované k doplacení částku 4 892 Kč.5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy soud dovodil, že právní jednání mezi účastníky ze dne , datum, je neplatné, nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nelze rozhodnout kladně o zbývající výši nároku, a to o zaplacení částky 6 744,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 371,17 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení a částky 70,38 Kč a v této částky návrh jako nedůvodný v plném rozsahu zamítl.6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním částky 4 892 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni z této částky úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení,