5 C 408/2025-24 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 22 848 Kč na základě uzavřené Smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , s obsahem spotřebitelského úvěru na základě které zaslala téhož dne žalovanému na účet číslo , č. účtu, peněžní částku 14 000 Kč. Žalovaný ve stanovené lhůtě, ani dodatečně dlužnou částku nezaplatil. Žalobkyně, vědoma si, že před poskytnutím úvěru řádně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, v průběhu řízení navrhla, aby soud rozhodl o nároku v režimu vydání bezdůvodného obohacení s tím, že do současné doby žádnou částku na úhradu úvěru žalovaný neposkytl.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 26. 11. 2025, č.j. 5 C 408/2025-20, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2025 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalovanému doručeno uložením dne 11. 12. 2025. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným nevznikl platně smluvní vztah, účastníci sice dne , datum, uzavřeli Smlouvu o zápůjčce v rámci které získal žalovaný částku ve výši 14 000 Kč, ale žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením této smlouvy s obsahem spotřebitelského úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a důsledně tomu sama navrhla, aby soud rozhodl o nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Z vyjádření , právnická osoba, . soud zjistil, že částka 14 000 Kč byla žalovanému připsána na jeho účet číslo , hodnota, dne , datum, pod variabilním symbolem , var. symbol, s identifikací „zápůjčka od , Anonymizováno, .“. Jak vyplynulo z vyjádření žalobkyně žalovaný na úhradu dluhu žádnou částku neposkytl, důsledně tomu soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním částky 14 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.6. S ohledem na shora uvedené ve zbývající části, co do zaplacení částky 3 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 25. 7. 2024 do zaplacení a částky 5 208 Kč návrh jako nedůvodný zamítl.7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).8. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 994 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , tituly před jménem, , Jméno advokáta, , advokáta sídlem , Adresa advokáta, .