9 C 32/2026-22 – Okresní soud v Lounech

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 945 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru na základě které žalobkyně poskytla žalované dne 22. 8. 2024 částku 5 000 Kč a dne 27. 8. 2024 částku 10 000 Kč, které byly žalované zaslány na jí uvedený účet č. , č. účtu, . Za poskytnutí tohoto úvěru byla žalovaná povinna zaplatit poplatek ve výši 4 875 Kč, přičemž celková částka 19 875 Kč byla splatná do 21. 9. 2024. Žalovaná svůj závazek však neuhradila ani z části a zůstala tak v prodlení s celou částkou. Z důvodu prodlení žalované vznikly žalobkyni náklady v souvislosti s upomínáním žalované k řádnému hrazení svého závazku, a sice zasláním pěti výzev po 500 Kč v celkové výši 2 500 Kč a z důvodu prodlení žalované byla rovněž vyúčtována smluvní pokuta, která je požadována v kapitalizované výši 5 070 Kč. Žalovaná tak i nadále zůstává v prodlení se zaplacením částky 27 445 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 875 Kč od 22. 9. 2024 do zaplacení.3. Žalovaná se v průběhu řízení k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřila.4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 15 000 Kč za poplatek ve výši 4 875 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr řádně a včas vrátit nejpozději do 21. 9. 2024 s tím, že na celkovou dlužnou částku ve výši 19 875 Kč nic neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení nevznesla proti tvrzeným skutečnostem žádné námitky a současně neprokázala, že by celou úvěrovou částku řádně a včas uhradila, má soud za to, že žalobkyni vznikl nárok na uplatnění smluvní pokuty podle čl. 2.3 úvěrové smlouvy ve výši 5 070 Kč a dále pak žalobkyni vznikl nárok na vyúčtování nákladů spojených s upomínáním, tj. 5 x 500 Kč za zaslané výzvy, čímž žalovaná zůstává v prodlení s celkovou částkou 27 445 Kč. S ohledem na pasivitu žalované považuje soud nárok žalobkyně za dostatečně tvrzený a důkazně podložený, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení s počátkem od následujícího dne po uplynutí doby splatnosti úvěru, tj. od 22. 9. 2024.5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 2 813 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 400 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 315 Kč a soudní poplatek ve výši 998 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.