12 C 177/2021-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši [částka] v týdenních splátkách po [částka], tedy s RPSN ve výši 252 %. Žalovaná úvěr nepravidelně splácela, kdy žalobkyni uhradila celkem pouze [částka]. Dnem [datum] nastala splatnost celého úvěru. [příjmení] ve výši [částka] odpovídá aktuální dlužné jistině úvěru a souhrnnému poplatku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a předpisu splátek soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla dne [datum] žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala splácet půjčku s dohodnutým úrokem ve výši 60 % ročně a souhrnným poplatkem ve výši [částka] dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 40 týdenních splátkách po [částka]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z potvrzení o podání soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalovaného dluhu. 4. Soud má tedy za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka]. Půjčku se žalovaná zavázala splácet ve 40 týdenních splátkách á [částka] měsíčně. Úrok byl sjednán ve výši 60 % ročně. Žalovaná přestala řádně a včas platit splátky, půjčka byla zesplatněna k [datum]. Žalobkyně netvrdila a neprokázala zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutou půjčku. 5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů platných do [datum]. 6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o půjčce věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 9. Podle § 93 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výši úroku z prodlení stanoví § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 12. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum]) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou půjčku ve výši [částka] s RPSN 252 %. 14. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Touto problematikou se v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C -679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání). 15. Soud si je vědom toho, že předmětné ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro její naplnění provedeny. Soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy, a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především již zmíněné náklady na bydlení. 16. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o půjčce a omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny jakožto bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že v částce [částka] se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 451 odst. obč. zák. má soud za to, že plnění žalobkyně z neplatné smlouvy o půjčce je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Žalobkyni také podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení. 17. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že smlouva o půjčce je neplatná dále i pro rozpor s dobrými mravy pro lichevní úroky. Při posouzení platnosti, resp. neplatnosti smlouvy je třeba také posoudit výši úroků, zda je přiměřená či nikoliv. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR lze za nepřiměřenou výši úroků zpravidla mít takovou výši úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Z veřejně dostupných zdrojů na webových stránkách [obec] národní banky, [webová adresa], (Hlavní menu, Statistika, ARAD-systém časových řad, Výběr dat, Měnová a finanční statistika, Měnová statistika, Úrokové sazby MFI, Nové obchody, Úrokové sazby) vyplývá, že RPSN spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem činila v [anonymizováno] [rok] cca 16 %. V daném případě tak RPSN přesahuje obvyklou míru v bankovním sektoru poskytovanou domácnostem nikoliv třikrát, ale patnáctkrát. Z toho lze učinit nepochybný závěr, že sjednaná výše RPSN je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu o půjčce absolutně neplatnou dle § 93 obč. zák. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje [anonymizováno] z jejich celkové výše (r