15 C 209/2018-300 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 272 279 Kč a náhradu nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že byla manželkou žalovaného od 7. 5. 2011 do 9. 7. 2017, kdy došlo k rozvodu manželství rozsudkem s právní mocí 22. 9. 2017. Před uzavřením manželství v letech 2008 - 2010 měl žalovaný osobní dluhy, které žalobkyně na jeho žádost, když on neměl žádné finanční prostředky, uhradila ze svých výlučných prostředků, když se zavázala bankovním domům k úvěrům. Na úhradu osobních dluhů žalovaného zaplatila žalovaná částku, kterou si vzala postupně na bankovní úvěry u [bankovní ústav] a [bankovní ústav] Z bankovních výpisů k účtu žalobkyně je prokazatelné, kam byly finanční prostředky odesílány a v čí prospěch. Finanční prostředky odešly z účtu žalobkyně na úhradu osobního dluhu žalovaného vůči [právnická osoba] [země] ve výši 66 897 Kč, který vznikl nezaplacením za nedokončeného studia žalovaného a který žalobkyně uhradila dne 13. 8. 2010. Dále žalobkyně zaplatila za žalovaného částky 52 720 Kč a 72 545 Kč, což byl dluh žalovaného vůči [bankovní ústav], obě částky byly uhrazeny dne 16. 8. 2010. Existenci úvěrové smlouvy žalovaného vůči [bankovní ústav] [anonymizováno] dokládá žalobkyně upomínkou ze dne 31. 3. 2010, dále žalobkyně zaplatila dluh žalovaného vůči [právnická osoba] s.r.o., [IČO], pod názvem [právnická osoba] uhrazeno 2 x 12 956 Kč dne 13. 8. 2010. Existenci dluhu žalovaného u této společnosti dokládá žalobkyně výzvami adresovanými žalovanému datovanými 8. 3. 2010. Dále žalobkyně zaplatila za žalovaného dluh vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 54 240,56 Kč, kterou uhradila již dne 25. 8. 2008 Tyto dluhy žalovaného vůči třetím osobám byly pouze a výlučně jeho osobními dluhy a činily celkem finanční výši 272 278,56 Kč. Žalovaná uhradila ze svých bankovních účtů tyto částky, a aby tyto dluhy mohla uhradit, uzavřela žalobkyně s [bankovní ústav] a s [bankovní ústav] úvěrovou smlouvu. Na dluhy žalovaného si od těchto bank půjčila finanční prostředky. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě opakovaných výzev žalobců vůči žalovanému, ani na základě opakovaných slibů žalovaného žalobkyni, že své dluhy bude platit a že jí nic nebude dlužit. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému žádost úhradu dluhu doporučenou poštou taktéž dne 6. 2. 2018. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2061/2010 u práv vzniklých mezi mužem a ženou před uzavřením manželství, dochází uzavřením jejich manželství k přetržení běhu promlčecí doby. Běh promlčecí doby pokračuje až od zániku manželství. Žalobkyně plnila za žalovaného, neměla povinnost poskytnout jakékoliv toto plnění, což je předpokladem pro použití občanského zákoníku v případě plnění za jiného. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal neplatnost smluv o úvěru a vznesl námitku promlčení žalobního nároku a dovolával se„ promlčecí lhůty u bezdůvodného obohacení v délce dvou let“. Dále namítal, že žalobkyně v té době nevydělávala, studovala, bydlela u žalovaného. Žalovaný neměl svůj účet, proto peníze předával žalobkyni a ta peníze převáděla na jednotlivé dluhy. Navíc žalovaná po rozvodu tzv. vybílila byt a půjčky byly také na vybavení domácnosti, a tak věci odvezla. Žalovaný nezpochybňoval zaplacení částky 66 897 Kč [právnická osoba] [země] a zaplacení částky 52 720 Kč jako dluh [bankovní ústav] a částky 72 545 Kč. Zpochybňoval však zaplacení částek 2 x 12 596 Kč dne 13. 8. 2009 [právnická osoba] a částky 54 204,56 Kč zaplacené údajně [bankovní ústav]. Namítal také, že se nejednalo o peníze žalobkyně, ale o peníze žalovaného, které jí dával, aby přes její účet částky zaplatila, když on sám účet neměl. Nevěděl o úvěru u [bankovní ústav], o úvěru u [bankovní ústav] věděl. Žalobkyně se odmítla stěhovat v rámci [právnická osoba] s tím, že mu„ raději pomůže vyplatit“ z armády a ve zbytku byly zakoupeny manželské postele a zaplacena rekonstrukce bytu. 3. Mezi účastníky bylo tedy sporné, zda žalobkyně za žalovaného zaplatila částky 2 x 12 596 Kč dne 13. 8. 2010 a dále 54 240,56 Kč dne 25. 8. 1008 a také rozsah čerpání úvěru od [bankovní ústav] k úhradě dluhu za žalovaného, stejně tak úvěrů u [bankovní ústav] [anonymizováno]. Dále bylo mezi účastníky sporné, zda na úhradu nesporně zaplacených částek byly použity výlučné prostředky žalobkyně. Dále se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení dluhu. 4. Žalovaný byl vyzván, aby doplnil svá tvrzení a označil důkazy, že zaplacené finanční částky ze dne 13. 8. 2010 a 16. 8. 2010 byli zaplaceny z výlučných prostředků žalovaného a že úvěr poskytnutý u [bankovní ústav] byl vyčerpán jiným způsobem, než tvrdí žalobkyně, a aby dále doplnil svá tvrzení ohledně promlčení nároku. Žalovaný namítal, že„ v té době žili“ účastníci u rodičů žalovaného a„ dostávali peníze“ pouze ze strany žalovaného, a že nikdy nebyla sepsána žádná smlouva o zapůjčení finančních prostředků před ani po uzavření manželství. Manželství bylo uzavřeno dne 7. 5. 2011, k rozvodu došlo pravomocně ke dni 22. 9. 2017. Žaloba byla podána 13. 9. 2018 a žalovaný tedy tvrdil, že nároky žalobkyně jsou promlčené. Žalovaný požádal o propuštění do zálohy z [právnická osoba] [země] na žádost žalobkyně. Částka 66 000 Kč byla za vzdělání ukončené maturitní zkoušku v roce 2005. Žalovaný tvrdil, že částka byla hrazena otcem žalovaného. Úhrada pro [bankovní ústav] [anonymizováno] byla sice hrazena z účtu žalobkyně, ale poté byla žalobkyní tato částka, jak žalovaným, tak jeho otcem uhrazena, když byl poskytnut po uzavření manželství jiný úvěr na vybavení společné domácnosti, kterou si veškerou bez vědomí žalovaného žalobkyně odvezla 10. 1. 2017. Za manželství byla žalobkyně na mateřské dovolené, dostávala od státu pouze příspěvek, příjmem byl pouze od žalovaného z jeho mezd. Výplata chodila měsíčně na účet žalobkyně. Žalobkyně byla ta, která„ veškeré peníze spravovala, byla doma s dětmi“. Pokud žalovaný sečte veškeré výplatní pásky, tak dojde k částce 457 706 Kč, které„ došly“ na účet žalobkyně. Dále„ měl žalovaný další příjmy, které předával žalobkyni“. Navíc otec žalovaného, [celé jméno žalovaného] starší, předal 226 800 Kč žalobkyně za přítomnosti jeho současné manželky [titul] [celé jméno svědkyně]. Žalobkyně nakládala s účtem, kam chodily výplaty žalovaného, jak před svatbou, tak po svatbě. Žalovaný na dojíždění do zaměstnání, obživu a běžný život byl nucen půjčovat si peníze od své matky a otce. Žalovaný dále doplnil svá tvrzení, že žalobkyně se nastěhovala do rodinného domu rodičů žalobce v [obec] už v dubnu 2006, kde společně bydleli a sama na ubytování a stravu nikterak nepřispívala. Následně se listopadu 2009 přestěhovali do nájemního bytu v [obec] a v červenci 2011 se přestěhovali na adresu [adresa svědkyně a žalovaného], kde spolu a s dětmi žili až do doby, kdy žalobkyně odešla a odvezla si bez souhlasu žalobce z bytu společné věci. Žalovaný byl zaměstnán od 1. 10. 2005 do 30. 6. 2008 ve služebním poměru vojáka z povolání. Od 9. 3. 2009 do 1. 9. 2011 byl zaměstnán [právnická osoba] [anonymizováno], od 1. 9. 2011 do 1. 9. 2012 [právnická osoba] [anonymizována tři slova]., od 1. 11. 2012 do 18. 1. 2015 u [právnická osoba] s. r. o., od 1. 2. 2015 do 20. 2. 2015 na brigádě u [právnická osoba] odpady a od 21. 2. 2015 do 22. 6. 2017 u [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně měla účet, na který chodila výplata žalovaného ze zaměstnání i ostatní příjmy, když si žalovaný chodil přivydělávat hudbou a veškerý výdělek odevzdával žalobkyni, která byla„ správkyní rodinné kasy“. Navíc kupovali z těchto úvěrů vybavení společné domácnosti, například manželskou postel s matracemi a dluhy, které mu žalobkyně pomohla zaplatit, jí splatil v plném rozsahu, jelikož veškeré své výplaty byly zasílány na její účet, který spravovala. 5. Žalobkyně doplnila svá tvrzení, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvy o propagaci reklamní plochy [číslo] [číslo] využíval tak služeb reklamního portálu tzv. [webová adresa] v roce 2009 a zavázal se zaplatit příslušný poplatek do 22. 8. 2009. Žalobkyně existenci dluhu prokazuje výpisy z účtu u [bankovní ústav] ze dne 13. 8. 2010, kdy došlo k vyplacení těchto částek pod specifikovanými variabilními symboly, která jsou shodná s čísly smluv a byly uhrazeny 2 x 12 956 Kč, dále výzvy věřitele [právnická osoba] ze dne 8. 3. 2010, kde se uvádějí smlouvy o propagaci reklamní plochy pod [číslo] které se plně shodují s variabilními symboly uvedenými na výpisu z účtu, i s bankovním číslem patřícím uvedené společnosti. Není tedy pochyb, komu byly konkrétně částky zaplaceny, za jakým účelem byly sumy 2 x 12 956 Kč v uvedené společnosti zaplaceny a ku prospěchu uvedených smluv uzavřených žalovaným. Dále žalobkyně zaplatila za žalovaného částku 54 204,56 Kč 25. 8. 2008. Z účtu u [bankovní ústav] [číslo] [bankovní účet] byl uhrazen na tzv. sběrný bankovní účet bývalé banky [bankovní ústav], která je od roku 2016 součástí [bankovní ústav] tato částka, což byl účet ke kreditní kartě žalovaného. Úvěr u [bankovní ústav] pořídila žalobkyně k úhradě dluhu žalované