9 C 127/2021-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 2. 11. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 27.901,80 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnil uzavřením nájemní smlouvy dne 1. 2. 2020. Předmětem nájmu byla jednotka [číslo] o celkové výměře [anonymizováno] m² v 5. nadzemním podlaží budovy [adresa], na adrese [ulice a číslo] v [obec] Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou a nájemné bylo sjednáno na částku 8.600 Kč měsíčně se splatností do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné hrazeno a záloha za služby byla splatná společně s nájemným ve výši 2.759 Kč měsíčně. Dohodou o ukončení nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2020 se účastníci řízení dohodli na ukončení nájemní smlouvy ke dni 30. 6. 2020. K tomuto dni žalovaná uznala dlužné nájemné ve výši 34.400 Kč s tím, že žalobce vyúčtoval žalované služby, od dlužných částek odečetl žalovanou složenou jistotu ve výši 17.200 Kč s tím, že žalovaná dluží žalobci za nájemné za měsíc březen 2020, jakožto i na nedoplatku za služby celkovou částku 27.804,25 Kč s příslušenstvím. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 1. 12. 2020, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 17. 3. 2021 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o nájmu ze dne 1. 2. 2020, dohodou o ukončení smluv o nájmu bytu a uznání dluhu ze dne 30. 6. 2020, předžalobní výzvou žalované ze dne 15. 10. 2020, podacím lístkem právního zástupce žalobce ze dne 15. 10. 2020, konečným vyúčtováním za dobu od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020, přehledem o přijatých platbách žalované na účet žalobce ze dne 15. 7. 2020. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 2246 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 5. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných podmínek. 6. Podle § 2247 odst. 1 odst. 2 odst. 3 odst. 4 občanského zákoníku si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odst. 2. 7. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, popřípadě provoz výtahu. 8. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 9. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 10. Podle § 2249 odst. 2 občanského zákoníku prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. 11. Podle § 2251 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 12. Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odst. 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem. 13. Podle § 2252 odst. 2 občanského zákoníku nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v § 2252 odst. 1 občanského zákoníku, tedy do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. 14. Podle § 2053 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., uzná-li někdo svůj dluh, co důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu znání v době uznání trvá. 15. Podle § 2054 odst. 1, odst. 2, odst. 3, zákona č. 89/2012 Sb., placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. 16. Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 17. Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. 18. Podle § 1968 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle § 1970 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 21. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 22. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 23. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jejich právním posouzením, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 24. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 1. 2. 2020 smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] o velikosti 2+KK a celkové podlahové výměře [anonymizováno] m², nacházející se v 5. nadzemním podlaží budovy [adresa], na adrese [ulice a číslo] v k. ú. [obec]. Žalobce pronajal žalované bytovou jednotku za účelem bydlení a smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku ode dne podpisu smlouvy, tedy od 1. 2. 2020. Účastníci se dohodli na měsíčním nájemném ve výši 8.600 Kč splatným spolu se zálohami na služby v celkové výši 2.759 Kč, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, za který je nájemné a záloha za služby hrazena s tím, že v nájemní smlouvě byl specifikován účet žalobce, na který žalovaná byla povinna nájemné a zálohy za služby měsíčně platit. Ve čl. 4 bylo mezi účastníky řízení dohodnuto, že žalovaná složí pronajímateli jistotu ve výši dvou měsíčních nájmů, tj. částku ve výši 17.200 Kč za účelem zajištění pohledávek pronajímatele vůči nájemci vyplývajících z této smlouvy nebo s ní související. 25. Účastníci řízení uzavřeli dne 30. 6. 2020 dohodu o ukončení smlouvy o nájmu bytu a dohodu o uznání dluhu, na základě které se účastníci dohodli na ukončení nájemní smlouvy ke dni 30. 6. 2020. Žalovaná tímto uznala co do důvodu a výše svůj dluh na nájemném ve výši 34.400 Kč za období měsíců březen 2020, duben 2020, květen 2020, a červen 2020. Dále se účastníci dohodli, že kauce složená nájemcem k rukám pronajímatele v souladu s nájemní smlouvou ve výši 17.200 Kč bude pronajímatelem použita na úhradu vyúčtování záloh a služeb. Žalovaná se zavázala ke dni ukončení nájemní smlouvy odevzdat vyklizený byt žalobci. 26. Žalobce písemně vyúčtoval nájemné a zálohy za služby za dobu od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020 žalované, přičemž nedoplatek představoval částku ve výši 45.101,80 Kč a na úhradu tohoto nedoplatku, žalobce započetl ve prospěch žalované jistotu ve výši 17.200 Kč. Právní zástupce žalobce ve výzvě před podáním žaloby ze dne 15. 10. 2020 vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky do 7 dnů od doručení tohoto dopisu s upozorněním, že v opačném případě se žalobce obrátí s vymáháním dlužné částky na příslušný soud. 27. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 27.901,80 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudk