10 C 226/2020-72 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání rozsudku ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které společnost dala žalobkyni do užívání mimo jiné byt [číslo] (není jako samostatná bytová jednotka vymezen a zapsán v katastru nemovitostí), který se nachází v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] část [územní celek], který je součástí pozemku p.č. stavební [anonymizováno] v k.ú. [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaní pak na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli se [právnická osoba] [příjmení], se stali vlastníky předmětné nemovitosti, a to s účinky zápisu k [datum]. Dne [datum] byla žalobkyni ze strany žalovaných doručena výpověď z nájmu bytu, kterou jí žalovaní udělili výpověď nájmu bytu s odkazem na ustanovení § 2288 odstavec 2 písm. b) občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) to je z důvodu, že žalovaní byt potřebují pro své příbuzné v přímé linii, a to pro matku [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum], pro syna [celé jméno žalované] [příjmení] [příjmení], narozeného [datum] a pro dceru [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum]. Žalobkyně předmětnou výpověď považuje za neoprávněnou, a to jednak proto, že důvod výpovědi shora uvedený není na straně žalovaných naplněn a že se jedná pouze o jejich účelové tvrzení a dále se žalobkyně domnívá, že výpověď je v rozporu s dobrými mravy a jako taková je dle § 580 občanského zákoníku neplatná. Osoby vyjmenované ve výpovědi pak dle názoru žalobkyně předmětný byt pro své bydlení nepotřebují, jejich bytové potřeby jsou zajištěny a rozpor výpovědi s dobrými mravy pak vychází z toho, že žalovaní ještě před koupí nemovitosti rozhodně věděli, že byt užívá žalobkyně a spolu s ní i její syn. Již v minulých soudních řízeních jednatelka původní vlastnice nemovitostí paní [jméno] [příjmení] a její manžel [jméno] [příjmení] shodně prohlásili, že při uzavírání nájemní smlouvy bylo s žalobkyní dohodnuto, že tam bude moci bydlet na doživotí. Vzhledem k tomu, že žalovaní již při koupi nemovitosti zcela jistě věděli, pro koho k bydlení budou předmětnou nemovitost potřebovat a vzhledem k tomu, že druhý byt kupované nemovitosti užívala žalobkyně, nemohou se v nyní odvolávat na tvrzení, že je jim tento byt nedostatečný. Již v jiném soudním řízení vedeném u zdejšího soudu pod značkou 7C 171/2019 se žalovaní opakovaně zmínili, že počítali s tím, že žalobkyně v nemovitosti bude dále bydlet. Navíc žalobkyně má již vyšší věk, je jí [anonymizováno] let a byt užívá již od roku [rok], a to nepřerušeně, původně se svou rodinou nyní sama, respektive žije s ní syn, aby zabezpečil chod domácnosti. U žalobkyně pak představa, že by musela opustit byt, popřípadě vesnici, ve které žije celý život, jsou pak velkými zásahy do psychického zdraví, které se negativně projevují i na zdraví fyzickém. Je zřejmé, že cílem žalovaných bylo od samého úvodu jednání o koupi předmětných nemovitostí užívání celé nemovitosti. 2. Žalovaní ve svém vyjádření pak učinili nesporným, že na základě kupní smlouvy uzavřené s [právnická osoba] [právnická osoba] jako prodávající, se stali podílovými spoluvlastníky pozemku stavební parc. [číslo] jehož součástí je stavba [obec] čp [anonymizováno] - rodinný dům, když stavba stojí na pozemku p.č. stavební [anonymizováno] a pozemku [číslo]. Též pak činí nesporným, že žalovaní vstoupili do uzavřené nájemní smlouvy se žalobkyní, a to jako pronajímatelé ohledně nájemní smlouvy na byt v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], jehož nájemce je žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Další nespornou skutečností je, že žalobkyně obdržela výpověď z nájmu bytu [datum], a to z důvodu ustanovení § 2288 odst. 2 písm. b) OZ. Žalovaní se žalobou nesouhlasí. Jeví se jim jako troufalé, že žalobkyně dokonce vyslovuje domněnku, že jednání žalovaných by mohlo být v rozporu s dobrými mravy podle § 580 OZ a tedy z tohoto důvodu by výpověď neměla být platná. Právo podat nájemci výpověď z nájmu bytu je zákonným právem každého pronajímatele a v daném případě žalobkyně nemá nějaké výsadní postavení. Pokud snad mělo být v minulosti žalobkyni slíbeno, že v bytě tzv. dožije, mohlo být zřízeno například věcné právo, třeba i se zápisem do katastru nemovitostí nebo cokoliv jiného a právně významného. V nájemní smlouvě o takovém postupu není sebemenší zmínka. Navíc žalobkyně polovinu bytu v [obec] darovala v v [anonymizováno] [rok] svému synovi. Navíc žije v bytě za velmi nízké nájemné, odpovídající sotva úrovni roku [rok]. Sami žalovaní uzavírali kupní smlouvu s tím, že nájemní poměr nájemkyně bude vyřešen ještě jejich právním předchůdcem, což se nestalo a žalovaní byli nuceni respektovat rozhodnutí soudu. Sami však dům kupovali s tím, že jej hodlají užívat, a to tak, že kromě nich jej budou užívat společně s nimi jejich přímí příbuzní. Žalovaná pak ještě doplnila, že její syn [jméno] [příjmení] po rozvodu s jeho otcem bydlel u žalované, odstěhoval se ke svému otci až v někdy [anonymizováno] [rok], jelikož v domě ve [obec] prostě neměli prostor. Žalovaní obývají byt o velikosti 2+1, žalovaný chodí pracovat na směny, takže to bylo velmi komplikované, žalovaná se synem spali většinou na jednom gauči v obýváku, aby se žalovaný vyspal v samostatném pokoji. Dále, že si syn nesměl třeba pouštět hudbu a podobně, protože to žalovaného rušilo. Bylo to tak neúnosné, že se tedy syn odstěhoval ke svému otci. 3. Z listiny označené jako„ Výpověď z nájmu bytu“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaní dali výpověď žalobkyni z předmětného bytu ve výpovědi popsaného s tím, že nájem vypovídají podle § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, tedy z důvodu, že byt potřebují pro své příbuzné přímé linii, a to pro matku [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum], pro syna [celé jméno žalované] [příjmení] [příjmení], narozeného [datum] a pro dceru [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], narozenou [datum]. Výpovědní doba zde byla stanovena na 3 měsíce s tím, že výpovědní doba běží od prvního dne kalendářní měsíce následujícího poté, co výpověď došla nájemci a uplynutím této lhůty nájem končí. V předmětné listině byla také žalobkyně poučena podle § 2290 OZ, že má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy bude výpověď doručena. Zároveň pak nájemkyně může vznést proti výpovědi námitky. 4. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že se týkala předmětného bytu a pronajímateli byli tehdejší vlastníci domu, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na straně nájemců a pak byl [jméno] a [jméno] [jméno]. Nájem byl uzavřen na dobu neurčitou. Byla zde ustanovení o nájemném a další ustanovení týkající se práv a povinností pronajímatelů a nájemců. 5. Z výpisu katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, listu vlastnictví [anonymizováno] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] je vlastníkem z jedné pětiny a [celé jméno žalované] vlastníkem ze čtyř pětin stavebního pozemku [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí stavba [adresa žalovaného a žalované], když tato stavba stojí právě na pozemku stavební [anonymizováno]. Dále jsou žalovaní vlastníky i parc. [číslo], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], jejichž právní účinky nastaly k datu [datum]. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice, listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Roudnice nad Labem bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] je vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezeného v budově v [adresa] bytový dům na [list vlastnictví], na parcele [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo], když předmětnou bytovou jednotku [jméno] [jméno] získal smlouvou o převodu bytu a nebytového prostoru ze dne [datum] a dále smlouvou darovací ze dne [datum] s právními účinky k [datum]. 7. Z darovací smlouvy uzavřené mezi [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [jméno] dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] svůj podíl ve výši ½ vzhledem k celku na shora uvedené byt. jednotce darovala synovi [jméno] [jméno]. 8. Z výpisu katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a obec Lovosice bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je vlastnicí podílu [číslo] parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, když na pozemku stojí stavba [adresa] – bytový dům, a vlastnicí bytové jednotky [číslo] s podílem [číslo], když byt je zapsán na listu vlastnictví [číslo]. 9. Z výslechu svědkyně. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je matkou žalovaného [celé jméno žalovaného]. Ke svým bytovým poměrům uvedla, že je vlastnicí bytu v [obec] v paneláku o velikosti 2+1. Když žalovaní nemovitost ve [obec] kupovali, říkali, že by chtěli, aby svědkyně bydlela s nimi kvůli věku a pomoci, kvůli vlastně nastupují