21 C 29/2022 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 4 000 Kč představující nesplacenou část úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne [datum]. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou žalovaný zaslal ze svého bankovního účtu a z kopie občanského průkazu žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřila posouzením jeho příjmů a výdajů a provedením lustrace v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a v registru úvěrů REPI. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 4 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku do [datum], resp. do [datum] na základě žádosti žalovaného o prodloužení splatnosti. Žalovaný nezaplatil řádně a včas. Zároveň se zesplatněnou pohledávkou ve výši 4 000 Kč žalobkyně žádala přiznání smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 1 100 Kč (první upomínka ve výši 450 Kč, druhá upomínka ve výši 650 Kč), náhrady nákladů za předání pohledávky k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč. Žalovaný žalobkyni ani přes předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradil. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, svou neúčast omluvil a nežádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil, pouze soudu sdělil, že přijímá veškeré následky spojené s jeho nepřítomností na jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z listin označených jako Smlouva o spotřebitelském úvěru a Předsmluvní informace soud žádné rozhodné skutečnosti ve vztahu k žalovanému nemohl zjistit (a to ani jednotlivě ani v jejich souhrnu), protože se na nich nenachází vlastnoruční podpis žalovaného, tyto listiny jsou podepsány pouze prostým elektronickým podpisem. Nebyly předloženy žádné důkazy, že uvedená IP adresa [číslo] má jakýkoli vztah k žalovanému. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že bylo vyhotoveno znění smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, kterým se žalobkyně zavazuje žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 4 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Z předložených listinných důkazů však nikterak nevyplývá (a to ani v jejich souhrnu), že smlouva o spotřebitelském úvěru byla žalovaným odsouhlasena či podepsána, a že tedy došlo k jakémukoli uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalovaného nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaný podepsal elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis danými zákonem č. 297/2016 Sb., tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a zaručuje autentičnost podpisu. Nebylo prokázáno, že žalovaný se seznámil se smlouvou, ani to, že s ní vyslovil souhlas. Rovněž nebylo prokázáno, že prostý elektronický podpis na listinách připojil právě žalovaný, neboť údajné elektronické podpisy žalovaného na dokumentech žalobkyně nelze nikterak spojit se žalovaným, ani nelze ověřit, že se jedná o podpisy žalovaného – není prokázáno, že žalobkyně, která nejspíše elektronický podpis vystavila, spolehlivě ověřila totožnost osoby, pro kterou ho vystavila. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že z bankovního účtu č. [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] (účet vedený na žalobkyni) připsána platba ve výši 1 Kč se zprávou pro příjemce„ [celé jméno žalovaného]“. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že z bankovního účtu č. [bankovní účet] (účet vedený na žalobkyni) byla dne [datum] odeslána platba ve výši 4 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce„ simplepujcka splatnost [datum]“. Ze zprávy [obec] spořitelny, a. s. ze dne [datum] se podává, že majitelem účtu, na který byla dne [datum] připsána částka 4 000 Kč, je žalovaný. 4. Bylo tak prokázáno, že žalovaný obdržel dne [datum] od žalobkyně částku 4 000 Kč na svůj bankovní účet č. [bankovní účet]. 5. Soud nemá za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru (žalobkyně důkazní břemeno neunesla), avšak žalovanému byla poskytnuta bankovním převodem částka ve výši 4 000 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil. 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že žádná smlouva nebyla uzavřena. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně včetně smluvní pokuty, nákladů na upomínání a poplatku za poskytnutí úvěru zamítl. 9. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku 4 000 Kč (částku poskytnutou žalovanému žalobkyní) dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou k úhradě ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum], žalovaný měl plnit do [datum] (ve výzvě lhůta k plnění do [datum]), a od [datum] je tak žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a nežádala o odročení. Svou neúčastí na jednání žalobkyně zmařila poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001). 11. In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobkyni poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, neboť náhradní doručení předvolání zákon vylučuje. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ve věci převážný úspěch, avšak žádné náklady mu nevznikly, rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.