21 C 84/2021-204 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobci se domáhali určení, že na pozemcích ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [obec], na pozemku p. č. st. [anonymizováno], součástí pozemku je stavba [adresa], rodinný dům p. [číslo] pozemku p. [číslo] to vše v k.ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví] (dále jen jako“ předmětné nemovitosti“) nevázne zástavní právo zajišťující pohledávku žalovaného ve výši 2 500 000 Kč zapsané do katastru nemovitostí v řízení č. j. [spisová značka] vedeném u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice. Žalobu odůvodnili tím, že mezi žalobcem 1 a žalovaným probíhaly obchodní vztahy, kdy žalobce a) zprostředkoval žalovanému za provizi prodej pozemků společnosti [právnická osoba], [IČO] a žalovaný požadoval zajištění za finanční plnění, které poskytne (za kupní cenu i provizi v celkové výši 2 500 000 Kč). Účastníci tak uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva (dále jen jako„ předmětná zástavní smlouva“), která měla být znehodnocena zápisem žalovaného jako vlastníka kupovaných pozemků. Žalovaný však bez vědomí žalobců podal návrh na vklad předmětného zástavního práva do katastru nemovitostí. Žalobci tvrdili, že 1/ pohledávka zajištěná zástavním právem neexistuje, nikdy za žalobci nevznikla; 2/ chyběla vážná vůle žalobců k uzavření předmětné zástavní smlouvy, když měla sloužit jen jako pojistka; 3/ předmětná zástavní smlouva je absolutně neplatná pro neurčitost v označení zajištěné pohledávky, když chybí označení dlužníka a právního titulu pohledávky, není vymezen způsob realizace zástavního práva. Naléhavý právní zájem na předmětném určení pak žalobci spatřovali ve vytvoření pevného právního základu pro právní vztahy účastníků sporu s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 3918/2015, sp. zn. 21 Cdo 58/2003). 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobce a) si od žalovaného opakovaně půjčoval finanční částky za různými účely. Půjčky v souhrnu přesahovaly 5 000 000 Kč, žalobce a) nepravidelně splácel a žalovaný měl v letech 2012 2019 na domě žalobců zřízené zástavní právo k zajištění těchto půjček. V roce 2019 zbývalo žalobci a) uhradit částku 2 500 000 Kč a žalovaný je chtěl splatit hypotékou, která byla podmíněna výmazem stávající zástavy žalovaného. Žalovaný proto podepsal simulovanou kvitanci a zástava byla vymazána, dluh 2 500 000 Kč však stále trval. Následně dne [datum] přijeli žalobci k žalovanému, sdělili mu, že žalobce a) byl odsouzen a nebude moct podnikat, tedy ani uhradit dluh. Proto žalobce a) navrhl žalovanému, že mu prodá stavební pozemky v k. ú. [obec]. Žalovaný to podmínil obnovením zápisu zástavního práva na dům žalobců a ten den poslal z účtu první splátku kupní ceny ve výši 1 500 000 Kč. Druhý den, [datum], žalobci přivezli připravené smlouvy (kupní a předmětnou zástavní smlouvu) a obě smlouvy účastníci podepsali. Ten den žalovaný poslal z účtu doplatek kupní ceny 170 000 Kč, když omylem zaslal 1 000 000 Kč, čehož si ihned nevšiml. V roce 2020 žalobce a) na dluh ve výši 2 500 000 Kč po opakovaných urgencích uhradil 50 000 Kč, tedy dluh žalobce a) trval. Vzhledem k tomu, že žalobce a) nevrátil přeplatek ani dluh, podal žalovaný návrh na vklad předmětného zástavního práva (pozn. soudu v říjnu 2020) a vyzval společnost [právnická osoba] k vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaný popřel zprostředkování prodeje pozemků, když navíc provize činila 50 % kupní ceny pozemků, kupní cena i provize měly být hrazeny na shodný účet, ač jde o dva odlišné subjekty a zprostředkovatelská smlouva nebyla uzavřena písemně, ač všechny ostatní smlouvy byly. Dle názoru žalovaného se žalobci nemohou domáhat neplatnosti předmětné zástavní smlouvy, když ji připravoval žalobce a) (tedy způsobil případnou neplatnost smlouvy). 3. Při jednání soud provedl dokazování účastníky označenými důkazy, jejichž provedení bylo třeba ke zjištění skutkového stavu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 4. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] soud zjistil, že toho dne žalobci jako zástavci a žalovaný jako zástavní věřitel uzavřeli smlouvu, jíž žalobci dali žalovanému do zástavy předmětné nemovitosti k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2 500 000 Kč, a žalovaný zástavu přijal. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí. Z listin Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo], Informace o řízení z veřejně dostupné webové aplikace nahlížení do katastru nemovitostí, Oznámení o zahájení řízení, Informace o vyznačení plomby, Seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že pod číslem sp. zn. [spisová značka] byl dne 11. 11. 2020 povolen vklad zástavního práva do katastru nemovitostí na LV [číslo] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] pro oprávněného žalovaného s účinky vkladu k [datum]. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 7. Žalobci jako vlastníci předmětných nemovitostí a zástavci uzavřeli dne [datum] s žalovaným jako zástavním věřitelem smlouvu, jíž žalobci dali žalovanému do zástavy předmětné nemovitosti k zajištění pohledávky žalovaného ve výši 2 500 000 Kč, a žalovaný zástavu přijal. 8. Shora popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za plně postačující pro rozhodnutí věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších, účastníky označených důkazů; proto je soud, při respektování zásady procesní ekonomie s ohledem na právní závěr soudu, neprovedl. Z tohoto důvodu soud v odůvodnění neuvádí ani další, v řízení provedené, důkazy. 9. Projednávanou věc je třeba, vzhledem k tomu, že předmětná zástavní smlouva byla uzavřena dne [datum], posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“). 10. Podle § 80 o. s. ř, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 11. Podle § 1311 odst. 1 o. z., lze zástavním právem zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. 12. Podle § 1311 odst. 2 o. z., lze zástavním právem zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu. 13. Podle § 1312 odst. 1 o. z., se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. 14. Podle § 553 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Předmětem řízení je žaloba na určení, že na předmětných nemovitostech nevázne zástavní právo zajišťující pohledávku žalovaného. Jedná se tedy o určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř. Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem, a že účastníci mají věcnou legitimaci. Podle ustálené judikatury naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Týká-li se určovací žaloba zástavního práva, není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na určení, že je neplatná zástavní smlouva, podle níž bylo vloženo do katastru nemovitostí zástavní právo. K odstranění nejistoty v právním postavení žalobce nebo k zamezení ohrožení jeho práva může v tomto případě vést pouze určení toho, zda tu zástavní právo je či není (srov. rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2003 sp. zn. 21 Cdo 58/2003). V projednávané věci dovodil soud existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení, neboť je (objektivně vzato) způsobilé odstranit právní stav nejistoty žalobců nebo ohrožení jejich práva. 18. Dále soud posuzoval aktivní a pasivní legitimaci účastníků řízení, přičemž došel k závěru, že v to