7 C 309/2021-95 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 7 995 Kč (půjčka ve výši 5 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč), a to formou 39 týdenních splátek á 205 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uplynutím lhůty došlo k zesplatnění pohledávky, žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně pouze 1 015 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak pohledávka ve výši 6 980 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ přechodný věřitel“) došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovanou přechodného věřitele. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k [datum] k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh ani přes výzvu žalobkyni neuhradila ničeho dalšího. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 5 000 Kč, souhrnný poplatek činil částku 2 995 Kč. Žalovaná se celkovou částku 7 995 Kč zavázala splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných 39 ti týdenními splátkami po 205 Kč. Součástí obsahu smlouvy byly učiněny smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které podrobněji upravují další obsah vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, resp. věřitelem a dlužníkem. Tyto smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek (seznam postoupených pohledávek) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele tj. [právnická osoba] [anonymizováno] l. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne [datum] zaplatil přechodný věřitel právní předchůdkyni žalobkyně za soubor postoupených pohledávek. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Z podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] seznam pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek, soud zjistil, že přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] oznámil přechodný věřitel žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Z předložených výpisů z obchodních rejstříků soud ověřil právní subjektivitu přechodného věřitele a žalobkyně. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu dle výše citované smlouvy. Z podacího archu ze dne [datum] soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. 4. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu, na základě které žalované poskytla peníze v dohodnuté výši (5 000 Kč), které se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení na částku 7 995 Kč právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v 39 týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, uhradila pouze část (1 015 Kč), právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka za žalovanou, kterou převedla na přechodného věřitele tj. [právnická osoba] S. á. r. l, který následně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do [datum]. 6. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), kde je upravena smlouva o půjčce. Dle uvedeného ustanovení se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Dále se soud zabýval výší úroku a poplatku za uzavření smlouvy. 8. V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. obč. zákoníku. Žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč, žalovaná ji měla dle žalobkyni vrátit navýšenou o částku 2 995 Kč, celkem 7 995, která zahrnovala několik druhů jednotlivých poplatků, úhrad a úroků. Zaplaceno bylo pouze částečně 1 015 Kč. 9. Pokud se týká nároků nad rámec jistiny, žalobkyně se domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku, který byl ve smlouvě sjednán částkou 2 995 Kč. Soud dospěl k závěru, že tyto nároky nejsou zcela důvodné. Je nepochybné, že není v zásadě v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, který má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, a předá finanční prostředky dlužníku za úplatu, má nárok i na smluvní úrok, ale i na poplatek za uzavření smlouvy, popř. další poplatky související s provozováním podnikatelské činnosti. Soud avšak posoudil okolnosti tohoto případu v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření smlouvy poskytující ochranu spotřebiteli. Je nutno dále konstatovat, že v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 31 ICdo 41/2016 nelze v případě porovnání výhodnosti či nevýhodnosti poskytnutého úvěru posuzovat neplatnost celého ujednání ve smlouvě a také je nutné v souladu s rozsudkem NS ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21Cdo 1484/2004 posuzovat výši úroku, která tzv. podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru či půjček, což v daném případě podle rozhodnutí Vrchního soudu ČR v [obec] pod sp. zn. 101 VSPH 14/2012 má být ve výši 30 % zisku a překračuje-li výše úroků z úvěru tuto částku i zahrnující tzv. odměnu za uzavření smlouvy, která přesahuje 30 % zisku za období jednoho roku, je nemravná. 10. Soud tedy posuzoval, zda celkový nárok žalobkyně, tedy součet všech dalších poplatků a požadovaného úroku, je ze strany žalobkyně v souladu s právními předpisy. Pokud má být jeho výše okolo 30 %, pak z poskytnuté částky 5 000 Kč činí 30 % částku 1 500 Kč. A tuto kapitalizovanou částku má soud v daném případě za odpovídající výši poskytnuté částky, délce trvání úvěru a okolnostem uzavření smlouvy dne [datum]. 11. Soud shledal smlouvu o půjčce [číslo] částečně neplatnou dle § 39 a 41 obč. zák., v části týkající se ujednání o„ souhrnného poplatku“. V případě neplatnosti právního úkonu jsou jeho účastníci povinni vrátit si navzájem poskytnutá plnění (§ 457 odst. 1 obč. zák.), týkající se částečné neplatnosti smlouvy. Logickým důsledkem popsané situace pak je fakt, že při uzavřené neplatnosti tzv. souhrnného poplatku nelze platby žalované z poskytnuté půjčky na tuto neplatnou část závazku započítávat a nelze je dost dobře kvalifikovat jinak, než jako plnění na jistinu dluhu z poskytnuté půjčky. 12. Celkem by tedy žalobkyně měla z dotčené smlouvy nárok na zaplacení částky 6 500 Kč, a to 5 000 Kč na jistině a 1 500 Kč na kapitalizovaném obligačním úroku (souhrnném poplatku). V čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo mezi účastníky sjednáno, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném zaplacení souhrnného poplatku budou započítány na vlastní jistinu půjčky. Žalovaná na konto dotčené smlouvy uhradila pouze 1 015 Kč, dle