12 C 30/2023-16 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 24 412,40 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z částky 19 042,43 Kč ve výši 8,5 % ročně od 29. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1 250,54 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 18 137,41 Kč (tvořeným: (i) nesplaceným úrokem ve výši 1 579,29 Kč; (ii) nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 217,27 Kč; (iii) nesplacenými náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 748,06 Kč; (iv) nesplaceným inkasním poplatkem ve výši 3 385,95 Kč a (v ) postoupeným smluvním úrokem za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 2 206,84 Kč) a dále přiznání smluvní pokuty ve výši 5 369,97 Kč, tj. 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, přičemž v rámci revizního přepočtu žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny ve výši 19 042,43 Kč, a to od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tedy od 5. 10. 2021 do 14. 7. 2022. Uvedla, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 22 000 Kč, převzal ji v místě svého bydliště, což stvrdil podpisem smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit příslušenství ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, tj. 40 894 Kč celkem, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Žalobkyně tvrdila, že smlouvu uzavřela na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, v níž uvedl údaje o sobě, své finanční situaci, zaměstnání, finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů, požadovanou výši úvěru. Správnost údajů žalovaný stvrdil podpisem. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru. Žalovaný uhradil částku 5 921 Kč. Žalovaný je v prodlení ode dne 5. 10. 2021, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti poslední předepsané splátky. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že dne 4. 4. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 došlo k postoupení pohledávek s účinností ke dni 28. 7. 2022 Ani přes upomínku ze dne 21. 11. 2022 žalovaný neuhradil ničeho dalšího. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný byl předchůdkyní žalobkyně seznámen s předsmluvními informacemi o poskytnutém úvěru (včetně informací o celkové výši úvěru, době trvání, uvedení výše splátek, úrokové sazbě, RPSN, souvisejících nákladech a následcích prodlení se splátkami). 5. Soudem bylo zjištěno, že v žádosti o úvěr ze dne [datum] je uvedeno, že ji sepsala obchodní zástupkyně [jméno] [příjmení], že žalovaný je zaměstnán, a to od 1. 7. 2019, tuto skutečnost měl žalovaný doložit pracovní smlouvou, příjmy pak výpisem z bankovního účtu. Dále uvedeno, že měsíční příjem žalovaného činí 18 331 Kč, a výdaje činí 13 520 Kč měsíčně celkem (přičemž náklady na bydlení, energie činí 4 000 Kč; doprava, jídlo a osobní náklady 9 520 Kč). Žalovaný dle žádosti o úvěr ničeho nedlužil ke dni 4. 8. 2020. Dále bylo v žádosti uvedeno, že žalovaný je svobodný, s vyživovací povinností vůči jednomu dítěti a bydlí v nájmu. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě žalovaného dluhu. Z podacího archu ze dne 23. 11. 2022 soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. 7. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 3. 6. 2022, z dílčí smlouvy o postoupení Pohledávek ze dne 28. 7. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 4. 8. 2022 o postoupení pohledávky zaslaného žalovanému, z podacího archu ze dne 8. 8. 2022 a z potvrzení o provedení transakce ze dne 28. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni. 8. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 4. 8. 2020 smlouva. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 22 000 Kč v hotovosti. Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 14 měsíčních splátkách á 2 921 Kč měsíčně. RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Žalovaný přestal řádně a včas platit splátky a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovaným smluvní pokutu za prodlení, poplatky, úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení. Žalovaný při žádosti o úvěr uvedl své příjmy a výdaje. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 19. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 20. Cit