13 C 264/2023-84 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 50 267 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru na částku 30 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,6 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč splatných vždy k 17 dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2018. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované řádně uhradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a lustrací v příslušných registrech; na základě tohoto šetření bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaná však uhradila pouze 4 splátky. Proto došlo k zesplatnění úvěru k [datum] s tím, žalovaná byla povinna zaplatit smluvní pokuty dle této úvěrové smlouvy, uhradit náhradu nákladů vzniklých s tímto prodlením. Po zesplatnění úvěru vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V neposlední řadě se žalobkyně domáhala zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 29 800,79 Kč v roční úrokové sazbě 95,91 %. 2. Žaloba byla žalované doručena dne [datum], žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná během jednání soudu dne [datum] k věci uvedla, že věci nerozumí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní smlouvu [číslo] na jejímž základě jí měl být poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že jej má splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč; zápůjční úroková sazba činila 151,6% ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr byla stanovena na 151,6 %. Žalobkyně tento úvěr schválila přípisem ze dne [datum] (zde bylo RPSN uvedeno ve výši 140,84 %). Z karty klienta k číslu smlouvy [číslo] ([číslo]) soud ověřil, že na tento úvěr měla paní„ [příjmení] [příjmení]“ uhradit 4 splátky ve výši 2 459 Kč; celkem tedy bylo splaceno 9 836 Kč; z tohoto dokumentu rovněž vyplývá, že k datu jeho tisku [datum] žalobkyně za žalovanou eviduje pohledávku ve výši 190 603,09 Kč. K předmětnému úvěru byl vyhotoven předsmluvní formulář, v němž je uvedeno, že celkem má žalovaná zaplatit za tento úvěru 118 032 Kč; přičemž RPSN bylo uvedeno ve výši 151,6 %. Podle oznámení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dosud nesplacené částky úvěru ke dni zesplatnění úvěru v celkové výši 38 724 Kč; podací lístek k tomuto oznámení však soudu nebyl předložen. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně oznamovala žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátek dle uzavřené smlouvy, přičemž byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru; podací lístek k tomuto přípisu soudu nebyl předložen. 4. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu soud zjistil, že k žádosti o úvěr [číslo] paní [jméno] [příjmení] souhlasila s vyplacením úvěru na svůj bankovní účet [bankovní účet]. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dluhu na předmětném úvěru; podací lístek k tomuto oznámení však soudu nebyl předložen. Žalobkyně soudu rovněž předložila výpis z bankovního účtu [jméno] [příjmení] [číslo] [bankovní účet] za období 16. 6. – [datum], na němž byl nulový pohyb. 5. Stran posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, podle kterého měla žalovaná v červenci 2018 čistý příjem [částka], za poslední tři měsíce pak čistý příjem činil [částka]; k osobě žalované bylo uvedeno, že je vdaná, žije s počtem osob v zaopatření v počtu 3 (z toho nezaopatřených dětí 2). Žalobkyně rovněž soudu předložila výplatní pásku žalované za měsíc červenec 2018. V hodnocení klienta ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaná měla pravidelný čistý měsíční příjem [částka] s tím, že její výdaje byly určeny ve výši 7 010 Kč (skládající se z životního minima 3 410 Kč a z nákladů na bydlení 1 400 Kč a z položky ostatní ve výši 200 Kč; v položce děti v domácnosti byl ohledně počtu dětí strojově zadán údaj 1; vedle je však ručně dopsána číslovka 2 s tím, že dále je strojově uvedena hodnota 2 000 a vedle ručně dopsán údaj 3 500. Žalobkyně dále k výdajům připočetla rezervu ve výši 1 000 Kč; žalobkyně takto došla k závěru, že žalované zbývá jako volné zdroje částka 7 690 Kč. Na tomto dokumentu je rovněž u výdaje s názvem splátky PROFI CREDIT Czech dopsán ručně údaj [číslo]. Žalobkyně rovněž provedla výpis záznamů z registru [příjmení]. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že žalovaná dosáhla skóre 329, k čemuž je v legendě vysvětleno, že hodnoty mezi 321 – 412 spadají do kategorie II. (nízké body do interní Score Card, střední riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky). Žalobkyně soudu rovněž předložila dokument s názvem Prohlášení Klientů, podle kterého se žalovaná měla mj. seznámit s informacemi poskytovanými podle zákona o spotřebitelském úvěru. 6. Stran vyplacení úvěru žalobkyně doložila, že částku 30 000 Kč zaslala na bankovní účet [číslo] [bankovní účet], jehož majitelkou je paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně soudu v neposlední řadě předložila předžalobní výzvu ze dne [datum], včetně podacího archu; dále doklad o tom, že má povolenu činnost dle zákona č. 257/2016 Sb. Co se týče úročení pohledávek pak žalobkyně dodala soudu vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum]. 7. K výslovnému požadavku soudu, aby žalobkyně prokázala, že v případě žalované dostatečně a řádně posoudila při uzavírání předmětné smlouvy o úvěr její úvěruschopnost, žalobkyně soudu zaslala podání ze dne [datum], k němuž nad rámec výše uvedeného soudu doložila fotokopie občanského průkazu žalované. Dále v tomto podání uvedla, že celkový měsíční příjem žalované byl 15 700 Kč, její celkové měsíční náklady činily částku 10 997 Kč s tím, že volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 3 703 Kč. Rovněž žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla prověřena i tím, že byl požadován informativní výpis z bankovního účtu dokládající, že žalovaná je majitelkou účtu, na který měl být úvěr vyplacen. Stran výdajů na bydlení žalobkyně uvedla, že tyto výdaje měla uvést sama žalovaná, přičemž žalobkyně nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované související s bydlení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná neuvedla žádnou osobu, k níž by měla vyživovací povinnost. 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji. 10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle § 580 odst. 1 občanského zá