13 C 290/2023-52 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 29 000 Kč s příslušenstvím (v podobě kapitalizovaného zákonného úrok z prodlení ve výši 2 208,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 29 000 Kč od [datum] do zaplacení). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o zápůjčce [číslo] na jímž základě žalovaná obdržela částku 45 000 Kč, přičemž žalovaná na základě této smlouvy fakticky vrátila původnímu věřiteli částku 16 000 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy byla na žalobkyni postoupena v souladu s Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované rovněž oznámeno. Touto žalobou se přitom žalobkyně po žalované domáhala pouze vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žaloba byla žalované doručena dne [datum], žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná během jednání soudu dne [datum] a [datum] k věci uvedla, že si peníze půjčila, ale nemá na jejich vrácení najednou, proto žádala o poskytnutí výhody splátek. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná dne [datum] uzavřela s původním věřitelem Smlouvu o zápůjčce – [anonymizováno] na účet, [číslo] podle které žalovaná měla obdržet částku 45 000 Kč, která zčásti měla být použita na úhradu jejího dluhu na smlouvě o zápůjčce [číslo] ve výši 3 000 Kč, tj. žalovaná fakticky měla získat částku ve výši 42 000 Kč. Za tuto půjčku měla žalovaná celkem uhradit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 3 078 Kč sumu 73 855 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 14% ročně s tím, že RPSN bylo uvedeno ve výši 67, 91%. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr, soud ověřil, že žalovaná ke své osobě uvedla, že bydlí u rodičů, má učňovské vzdělání. Ohledně svého zaměstnání uvedla, že pracuje jako operátor výroby u [právnická osoba] s.r.o., s měsíčním příjmem 15 180 Kč (příslušné potvrzení od zaměstnavatele však soudu nebylo předloženo), přičemž v žádosti byl dále uveden další čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 44 000 Kč (bez bližší specifikace a doložení soudu) s tím, že žalovaná má odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. Majetková situace žalované měla být ověřena na základě předložené pracovní smlouvy a výpisů z jejího bankovního účtu za období prosinec 2018 a leden 2019 (tyto dokumenty nebyly soudu předloženy). 4. Stran vlastního posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně i přes poučení soudu nic dalšího nepředložila, pouze v podání ze dne [datum] uvedla, že původní věřitel toto posouzení provedl na základě dokladů předložených žalovanou. 5. Co se týče splácení závazků vyplývající z této smlouvy žalobkyně doložila soudu Tabulku umoření, podle níž žalovaná obdržela částku 45 000 Kč dne [datum] s tím, že žalovaná následně uhradila částku 16 000 Kč. 6. Z dokumentu s názvem Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni; jméno žalované je v příloze tohoto dokumentu uvedeno pod [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované sděleno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s tím, že žalovaná má plnit ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto přípisu; z podacího lístku soud zjistil, že přípis byl podán k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], která byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 7. V neposlední řadě soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] s tím, že za měsíce březen až květen 2023 si takto vydělala do 10 000 Kč měsíčně. 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji. 10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že původní věřitel s žalovanou dne [datum] uzavřel z hlediska zákona o spotřebitelském úvěru úvěrovou smlouvu na částku 45 000 Kč. Nemá však za prokázané, že by mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 19. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 20. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinn