13 C 462/2023-28 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 14 292 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] distančním způsobem na adrese [webová adresa] uzavřel Smlouvu o úvěru [číslo] podle níž mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 10 300 Kč. Žalobkyně předmětný úvěr poskytla na základě zevrubného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dle údajů sdělených žalovaným, přičemž žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v různých nebankovních registrech. Peníze byly zaslány na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. 2. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru, na níž je uveden [variabilní symbol], a všeobecných obchodních podmínek platných od [datum], souhlasu se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrovaného označila žalovaného s tím, že se mu zavazuje poskytnout úvěr ve výši 10 300 Kč, za což měl být zaplacen poplatek 275 Kč, přičemž RPNS pak bylo stanovena ve výši 1 747,48 %. Peněžní prostředky se žalobkyně zavázala zaslat na bankovní účet č. [bankovní účet] Smlouva nebyla žalovaným podepsána, u jeho podpisové doložky byl pouze uveden údaj, že potvrzuje, že smlouvu přečetl, přičemž na závěr smlouvy je doplněn údaj o tom, že dokument byl podepsán elektronicky dne 2022 [číslo]. Elektronický podpis k tomuto dokumentu obsahuje údaj o tom, že podepisujícím je [jméno] [příjmení] (ve vztahu k němuž je ve vlastnostech podpisu uvedeno, že„ Identita autora podpisu je neplatná, protože její platnost skončila nebo ještě není platná“). 4. Z formuláře popis základních vlastností spotřebitelského úvěru soud zjistil pouze parametry úvěru; dokument nebyl žalovaným podepsán. Z dokumentu s názvem Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti soud získal informace o tom, jakým způsobem žalobkyně posuzuje úvěruschopnost svých klientů. Ze sazebníku platného od [datum] soud ověřil, jaké poplatky žalobkyně po svých klientech požaduje a jak vypočítává roční procentní sazbu nákladů. 5. Z dokumentu s názvem Autorizace ověření totožnosti vyplývá, že totožnost spotřebitele byla ověřena prostřednictvím služby BankID od společnosti [právnická osoba] s tím, že protiúčtem [bankovní účet] má disponovat [celé jméno žalovaného]. 6. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu předložila dokument s názvem„ Identifikované příjmy“, v němž je uvedeno, že„ Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: [číslo]; Příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce.“ [příjmení] bankovní výpis však soudu předložen nebyl. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že celkový počet členů ve společné domácnosti je 3, přičemž výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí 1 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení představuje 10 000 Kč, ostatní zbytné výdaje pak představují částku 7 500 Kč. Stran výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je uvedena částka [číslo], výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem pak dosahuje 30 000. Jako rezervu pro výdaje byla vepsána částka 500. Žalobkyně tak dále doplnila vypočítané minimální výdaje 3 180, přičemž jako disponibilní příjem stanovila částku 25 100. 7. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu [číslo] byl žalovaný, přičemž na tento účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 10 300 Kč. 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji. 10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně zaslala žalovanému částku 10 300 Kč, nemá však za prokázané, že by byla mezi nimi uzavřena úvěrová smlouva, natož aby tato byla platná. Soud k tomuto závěru dospěl na základě skutečnosti, že soudu nebylo dostatečně prokázáno, že protistranou, s níž měla být sjednávána úvěrová smlouva [číslo] byl žalovaný. Smlouva totiž nebyla žalovaným podepsána. Fakt, že osobní údaje žalovaného byly na této smlouvě uvedeny, neprokazují, že protistranou byl skutečně žalovaný. Soud totiž má za to, že musejí být splněny příslušné podmínky stanovené v ustanovení § 561 občanského zákoníku, případně § 562 téhož předpisu, aby bylo možné mluvit o tom, že byla zachována příslušná písemná forma. Tuto formu přitom dle soudu nemůže splnit pouze to, že soudu byl předložen elektronický dokument bez elektronického podpisu jednoznačně potvrzující a prokazující identitu žalovaného (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a provádějící předpisy). Předložený dokument byl sice podepsán, ale nikoli žalovaným, ale osobou se jménem [jméno] [příjmení] (nadto s doložkou o neplatnosti identity). Pokud žalobkyně soudu předložila dokument s názvem Autorizace ověření totožnosti, pak z něho vyplývá soudu pouze tolik, že prostřednictvím [právnická osoba] došlo v čase 2022 [číslo] k ověření identity majitele bankovního účtu [bankovní účet], nikoli že majitel tohoto účtu (žalovaný) s danou smlouvou souhlasil, nadto ve znění předloženém soudu. 19. I kdyby bylo dle soudu prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným, neměl by ani tak za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora