13 C 61/2023-39 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 480 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Pojišťovna“), pojistnou smlouvu Pojištění pro případ smrti [číslo] na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit pojistné. Toto pojistné však řádně nehradil, čímž mu vzniknul dluh ve výši 6 641 Kč (dále též„ nárok 1“). Dále žalovaný uzavřel s Pojišťovnou pojistnou smlouvu Investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití (dožití se konce pojištění) - [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 24 000 Kč ročně. Toto pojistné však řádně nehradil, čímž mu vzniknul dluh ve výši 3 839 Kč (dále též„ nárok 2“). Žalobkyně dále uvedla, že u Pojišťovny došlo k přeshraniční fúzi do nástupnické společnosti [právnická osoba] [IČO], která předmětné pohledávky postoupila žalobkyni. 2. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 3. Žalovaný na základě výzvy soudu svým postojem dal najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně v rozsahu 3000 Kč zpět, neboť žalovaný tuto částku dne [datum] uhradil. Ke specifikaci pohledávky, kterou žalovaný uhradil, uvedla, že se jedná o nárok 1, ve vztahu k němuž požaduje zastavení řízení. 5. Z předložených důkazních prostředků soud zjistil, že žalovaný s Pojišťovnou uzavřel tyto pojistné smlouvy: Pojištění pro případ smrti [číslo] (dále Pojištění„ I“) a Investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití (dožití se konce pojištění) - [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] (dále jen Pojištění„ II“). Za základě Pojištění I měl žalovaný platit měsíčně částku 1 942 Kč. Z oznámení o zániku pojištění ze dne [datum] vyplývá, že toto pojištění skončilo k [datum] na základě toho, že žalovaný nehradil pojistné. Z přípisu ze dne [datum] Pojišťovna celkově vůči žalovanému uplatnila na tomto pojistném částku 6 641 Kč. Z přehledu předpisů a plateb pojistného k Pojištění I soud zjistil, že žalovaný na tomto pojištění vznikl celkový nedoplatek ve výši 6 641 Kč. 6. Za základě Pojištění II měl žalovaný platit měsíčně částku 2 000 Kč. Z dokumentu nazvané jako„ Zánik pojistné smlouvy [číslo] pro neplacení pojistného“ ze dne [datum] soud ověřil, že došlo k zániku Pojištění II pro neplacení s tím, že žalovaný ve vztahu k tomuto pojištění neuhradil částku 4 839 Kč. Žalovaný však v mezidobí uhradil částku 1 000 Kč (viz Přehled předpisů a plateb pojistného), tudíž žalovaný ve vztahu k tomuto pojištění dlužil částku 3 839 Kč. 7. Soudu v neposlední řadě jako důkaz provedl Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], na jehož základě byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, přičemž uvedla, že dluhy vztahující se k nároku 1 má žalovaný hradit pod variabilním symbolem [číslo]; dluhy vztahující se k nároku 2 má žalovaný hradit pod variabilním symbolem [číslo]. 8. Z potvrzení o provedení transakce soud ověřil, že dne [datum] (tj. po podání žaloby) došlo k úhradě dluhu ve výši 3 000 Kč, a to dle pokynů obsažených v předžalobní výzvě ze dne [datum], avšak dle použitého variabilního symbolu [číslo] se jedná o závazek týkající se nároku 2, nikoli nároku 1 9. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), platí, že„ Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.“ Podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. platí, že„ Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.“ Podle ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že„ Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“ Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pak platí, že„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ 10. S ohledem na podání žalobkyně ze dne [datum] soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. rozhodl výrokem I. tak, že řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od data údajného uhrazení této částky, zastavil. S ohledem na to, že žalobkyně požadovala úhradu dvou pohledávek, ve výroku rozsudku rovněž specifikoval pohledávku smlouvu, na jejímž základě vznikla. S ohledem na to, že soud je vázán obsahem zpětvzetí ze strany žalobkyně, nemohl rozhodnout o tom, že se řízení zastavuje v části 3 000 Kč ve vztahu k nároku 2, který byl dle předloženého Potvrzení o provedení transakce fakticky uhrazen. 11. Ohledně výroku II o zamítnutí části žaloby ve výši 3000 Kč ve vztahu k nároku 2 musí soud odkázat na obsah předloženého potvrzení o provedení transakce ze dne [datum], z něhož vyplývá, že byla uhrazena částka 3 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo], z čehož v souladu s ustanovením § 1933 o. z. vyplývá, že dne [datum] byl částečně uhrazen dluh týkající se závazků žalovaného vyplývající ze smlouvy Investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití (dožití se konce pojištění) - [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] kterou žalobkyně učinila předmětem tohoto řízení jako nárok 2. Proto musel soud rozhodnout o zamítnutí žaloby v tomto rozsahu, neboť to odpovídá provedenému dokazování. Z důvodu, že je v této části rozhodováno na základě dokazování předmětnými listinami, jež prokazují skutkový stav bez jakýchkoli pochyb, soud ve věci nenařídil jednání, které by muselo být provedeno, pokud by soud rozhodoval na základě neunesení důkazního břemene či břemene tvrzení, o čemž by musel účastníky v souladu s ustanovením § 118a o. s. ř. poučit (viz Svoboda, K., [příjmení], P., Levý, J., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, výklad k § 115a o. s. ř. ve spojení s tam uvedenou judikaturou). 12. Co se týče zbývající části žaloby (výrok III), pak ve vztahu k ní soud žalobkyni vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zbývající část žalované částky, tj. 4 480 Kč. Soud v tomto směru odkazuje na provedené listinné důkazní prostředky, z níž vyplývá právo žalobkyně na úhradu pojistného ve vztahu nároku 1 a 2; podpůrně soud rovněž vychází z toho, že částečné plnění dluhu dne [datum] má za následek uznání zbytku dluhu ve vztahu k danému pojištění (viz ustanovení § 2054 odst. 2 o. z.). Žalovaný nesplnil svou povinnost, když nezaplatil sjednané pojistné za období od [datum] do [datum] (Pojištění I) a za období od [datum] do [datum] (břemeno tvrzení a důkazní o případném zaplacení neunesl žalovaný), proto je nárok žalobkyně na zaplacení podle ustanovení § 2758 o. z. v tomto rozsahu po právu, a soud proto žalobě vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nesplnil své závazky vůči Pojišťovně včas, uložil mu soud zaplatit zbývající dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, ode dne splatnosti uvedených částek, při zohlednění částečné úhrady dluhu žalovaným dne [datum]. 13. Ohledně toho, že soud přiznal právo na plnění žalobkyni, nikoli Pojišťovně, soud odkazuje na skutečnost, že v mezidobí došlo k postoupení předmětné pohledávky z Pojišťovny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 14. Výrok IV o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého„ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“ Soud s ohledem na výsledek daného řízení a skutečnost, že v konečném důsledku je ž