19 C 166/2023-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 10 179,23 Kč s příslušenstvím, představující úroky, částečně kapitalizované částkou ve výši 9 940,62 Kč a zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši 981,39 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 4 214,20 Kč. Uvedl, že dne 25.6.2020 právní předchůdce žalobce [právnická osoba], jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Vyjma poskytnuté částky se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a úhradu za možnost splácet úvěr v hotovosti, vše celkem ve výši 12 888 Kč. Žalovaný se celkovou částku na úhradu úvěru ve výši 27 888 Kč zavázal hradit v 14i měsíčních splátkách ve výši á 1 992 Kč. Žalovaný se zavázal nejpozději poskytnutý úvěr uhradit do 25.8.2021. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, na úvěr zaplatil toliko částku ve výši 9 500 Kč, kdy uvedená částka byla alokována ve výši 4 820,77 Kč na jistinu, ve výši 4 679,24 Kč na smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn a jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané částky, tedy ke dni 25.8.2021. Žalobce tedy po žalovaném požaduje zaplatit částku ve výši 10 179,23 Kč, a dále částku 9 940,62 Kč nazvanou jako kapitalizovaný úrok, kdy uvedená částka se skládá z nesplaceného úroku ve výši 663,19 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 846,23 Kč, nesplaceních nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 919 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 780,25 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 1 731,86 Kč. Zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován v částce 981,39 Kč za období od 26.8. 2021 do 14.10.2022 a smluvní pokutu žalobce požaduje v částce 4 214,20 Kč, a tato byla vypočtena ze sazby 0,1% denně z dlužné částky za období od 26.8.2021 do 13.10.2022. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem, na základě které, došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při ústním jednání, kdy uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Uvedl, že od žalobce skutečně obdržel částku 15 000 Kč a žalobci na shora uvedený úvěr uhradil částku 9 500 Kč. Dále se žalovaný vyjádřil ke svým majetkovým a výdělkovým poměrům, kdy sdělil, že nyní je evidován na úřadu práce, dříve pracoval v Jánských Lázních. Žalovaný vyjádřil požadavek splácet dluh ve splátkách, kdy je v jeho finančních schopnostech dluh uhradit ve splátkách po 1 000 Kč, neboť od úřad práce pobírá dávky ve výši kolem 8 000 Kč měsíčně. 3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že spol. [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníkovi, úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnné poplatky (úrok+úhrada za poskytnutí úvěru+náklady na vyhodnocení úvěru+možnost inkasa v hotovosti) celkem částku 12 888 Kč. Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 27 888 Kč a to v 14i měsíčních splátkách po 1 992 Kč Součástí smlouvy je i ustanovení o výši úroku, kdy ve variantně splácení po dobu 14i měsíců je úrok ve výši 15% a RPSN ve výši 272,44% Smluvní pokuta byla v tiskopise smlouvy uvedena ve výši 0,1% denně z dlužné částky a to za každý den prodlení. Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne 25.6.2020. Výše dlužných částek, tak jak je uvedeno shora vyplývá z tabulky [příjmení]. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10.11.2022, kde byl žalovaný informován, že pohledávka spol. [právnická osoba] vůči žalovanému z nesplaceného úvěru byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, na základě které, došlo s účinností ke dni 27.10.2022 k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. <i>1. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>2. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, peněžní prostředky vrátit a zaplatiti úroky.</i> <i>3. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>4. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 5. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. 6. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 9. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. 10. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalovaného, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného. K prokázání ověření bonity žalovaného žalobce soudu předložil toliko vyplněný tiskopis nazvaný jako Žádost o úvěr. V uvedeném tiskopise jsou vyplněny údaje o příjmech žalovaného, avšak tyto nejsou objektivně doloženy, tak jak bývá zvykem u jiných poskytovatelů úvěrů (např. výplatní páskou, výpisem z účtu, pracovní smlouvou apod.), navíc výdaje uvedené v tiskopise