19 C 354/2022-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení dluhu ze dvou nesplacených smluv o zápůjčce celkem ve výši 52 300 Kč s příslušenstvím, představující zákonné úroky z prodlení, částečně kapitalizované částkou celkem ve výši 3 289,88 Kč. 2. K první smlouvě o zápůjčce žalobce, že dne [datum] právní předchůdce žalobce [právnická osoba], jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány celkem ve výši 24 929 Kč. Žalovaný se celkovou částku na úhradu zápůjčky ve výši 63 929 Kč zavázal hradit v 18i měsíčních splátkách ve výši á 3 552 Kč. Žalovaný před podáním žaloby na úhradu půjčky uhradil celkem 10 680 Kč, přičemž celkovou dlužnou částku měl zaplatit dne 22.9.2018. Žalobce po žalovaném však nepožaduje uhradit úroky a další souhrnné poplatky v souvislosti se sjednáním půjčky, ale požaduje toliko úhradu částky 28 320 Kč, co by bezdůvodné obohacení, které nastalo na straně žalovaného. Uvedená částka tak představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 39 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 10 680 Kč. Dále žalobce požaduje uhradit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 947 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z dlužné jistiny od 23.9.2018 do 24.6.2019. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo s účinností od [datum] k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. 3. K druhé smlouvě o zápůjčce žalobce dále uvedl, že dne [datum] právní předchůdce žalobce [právnická osoba], jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány celkem ve výši 24 139 Kč. Žalovaný se celkovou částku na úhradu zápůjčky ve výši 54 139 Kč zavázal hradit v 18i měsíčních splátkách ve výši á 3 008 Kč. Žalovaný před podáním žaloby na úhradu půjčky uhradil celkem 6 020 Kč, přičemž celkovou dlužnou částku měl zaplatit dne 12.11.2018. Žalobce po žalovaném však nepožaduje uhradit úroky a další souhrnné poplatky v souvislosti se sjednáním půjčky, ale požaduje toliko úhradu částky 23 980 Kč, co by bezdůvodné obohacení, které nastalo na straně žalovaného. Uvedená částka tak představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 30 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši 6 020 Kč. Dále žalobce požaduje uhradit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 342,88 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z dlužné jistiny od 13.11.2018 do 24.6.2019. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo s účinností od [datum] k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalovanému doručeny mj. na evidenční adresu ([ulice a číslo], [obec]), kde mu byly dne [datum] uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. 5. Soud zhodnotil důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že spol. [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníkovi, půjčku ve výši 39 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 24 929 Kč (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 63 929 Kč a to v 18i měsíčních splátkách po 3 552 Kč, s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši 3 545 Kč Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne [datum]. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že spol. [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníkovi, půjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 24 139 Kč (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 54 139 Kč a to v 18i měsíčních splátkách po 3 008 Kč, s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši 3 003 Kč Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne [datum]. 6. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], kdy uvedeným dopisem byl žalovaný informován, že pohledávka spol. [právnická osoba] vůči žalovanému z nesplacené půjčky vyčíslená v celkové výši 59 223,02 Kč s přísl., a ve výši 71 254,16 Kč s přísl. byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [právnická osoba] a žalobcem, na základě, které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce. <i>7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 11. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. 12. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 15. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele