20 C 211/2023-32 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 13 407 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným jako s podnikatelem dne 27.1.2023 Smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. [anonymizováno] [číslo], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému účelový úvěr na nákup zařízení ve výši 80 000 Kč na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne 27.01.2023. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s příslušnými poplatky včetně poplatku za uzavření smlouvy v 6 měsíčních splátkách po 19 128,54 Kč splatných vždy do 27. dne kalendářního měsíce, počínaje 27.02.2023 a konče 27.07.2023. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Parametry úvěru a Sazebník, které jsou obsaženy v těle samotné Smlouvy. Žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas 1. splátku splatnou dne 27.02.2023. Dluh se tak stal splatným 15. kalendářním dnem. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok z prodlení. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil ničeho. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy: Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 27.1.2023 vyplývá, že dne 27.1.2023 byla žalobkyní poskytnuta na účet [bankovní účet] částka 80 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 11.4.2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 27.1.2023 vyplývá, že žalobkyně a žalovaný jako podnikatel uzavřeli dne 27.1.2023 smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného navýšení žalobkyni. Rovněž byl sjednán smluvní úrok z prodlení. Podáním ze dne 23.3.2023 žalobkyně informuje žalovaného o neplnění povinností dle smlouvy ze dne 27.1.2023. Z podacího archu vyplývá, že dne 17.1.2023 zaslala žalobkyně žalovanému zásilku. <i>Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 1964 odst. 1 o.z. ujednání o času plnění, úroku z prodlení nebo o náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které se odchyluje od zákona tak, že je se zřetelem k okolnostem případu pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné. Přitom se zohlední zejména povaha předmětu plnění, zda je pro takovou odchylku spravedlivý důvod a zda takové ujednání hrubě neodporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1972 o.z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.</i> Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav a žalobě zcela vyhověl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 226 Kč, nákladů právního zastoupení za 2,5 úkonu právní služby á 8 180 Kč dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijního paušálu á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., (žaloba, převzetí věci, předžalobní upomínka ½), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 4 483,50 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 34 652,50 Kč. Předžalobní upomínku ze dne [datum] soud vyhodnotil jako jednoduchou výzvu k plnění, když ji s ohledem na obsah a rozsah nelze považovat ani za základní skutkový rozbor věci a ani za základní rozbor právní, neboť neobsahuje žádná zákonná ustanovení dopadající na vztah mezi účastníky. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.