7 C 235/2023-45 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 15 677,90 Kč s tím, že se jedná o součet částek: (1) nesplacená jistina ve výši 11 017,50 Kč; (2) smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny 11 017,50 Kč od [datum] do [datum], tj. ve výši 4 660,40 Kč; s příslušenstvím: (i) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 085,30 Kč za období od [datum] do [datum]; (ii) kapitalizovaný úrok ve výši 10 581,74 Kč sestávající z nesplaceného úroku ve výši 589,11 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 187,80 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 983,87 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 905,73 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 915,23 Kč; (iii) zákonný úrok z prodlení z částky 11 017,50 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Uvedla, že žalovaná a původní věřitelka, tj. společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitelka“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit spolu s jistinou úvěru částku 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou dlužnou částku 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně ani včas. Žalovaná uhradila částku 17 499,99 Kč, původní věřitelka alokovala jednotlivé úhrady splátek dle Předpisu splátek, který je přílohou [číslo] smlouvy, a to na jistinu částku 8 982,50 Kč a na příslušenství pohledávky částku 8 517,49 Kč. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s úhradou zůstatku jistiny 11 017,50 Kč a zůstatku příslušenství 8 666,51 Kč. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, v níž uvedla údaje o sobě, své finanční situaci, zaměstnání, finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů, požadovanou výši úvěru. Správnost údajů žalovaná stvrdila podpisem. Původní věřitelka vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek, konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. 2. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast i žalobkyně omluvil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně seznámena s předsmluvními informacemi o poskytnutém úvěru (včetně informací o celkové výši úvěru, době trvání, uvedení výše splátek, úrokové sazbě, RPSN, souvisejících nákladech a následcích prodlení se splátkami). 5. Soudem bylo zjištěno, že v žádosti o úvěr ze dne [datum] je uvedeno, že ji sepsala obchodní zástupkyně [příjmení], že žalovaná je [anonymizováno], a to od [datum], [anonymizováno] měla doložit potvrzením od [anonymizováno]. Dále uvedeno, že měsíční příjem žalované činí [částka] a výdaje činí [částka] měsíčně celkem (přičemž náklady na bydlení, energie činí [částka]; doprava, jídlo a osobní náklady [částka]). Dále bylo v žádosti uvedeno, že žalovaná bydlí v [anonymizováno], má [anonymizováno] povinnost [anonymizována tři slova]. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě žalovaného dluhu. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a výpisu z poštovního podacího archu ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný byl vyzýván k úhradě žalované částky ve lhůtě do 10 dnů po obdržení dopisu, dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně příloh [číslo] dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne [datum], z dílčí smlouvy o postoupení Pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně výňatku z přílohy [číslo] seznam pohledávek v listinné podobě, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] o postoupení pohledávky zaslaného žalované, z podacího archu ze dne [datum], z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne [datum] zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni. 9. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 14 měsíčních splátkách á 2 656 Kč měsíčně. RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 17 499,99 Kč. Žalovaná poté přestala řádně a včas platit splátky a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovanou smluvní pokutu za prodlení, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 17. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 CA Consumer Finance SA proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. Právní předchůdkyně žal