7 C 236/2023-51 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 34 624,14 Kč s tím, že se jedná o součet částek: (1) nesplacená jistina ve výši 25 071,79 Kč; (2) smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny 25 071,79 Kč od [datum] do [datum], tj. ve výši 9 552,35 Kč; s příslušenstvím: (i) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 224,52 Kč za období od [datum] do [datum]; (ii) kapitalizovaný úrok ve výši 24 895,83 Kč sestávající z nesplaceného úroku ve výši 2 076,74 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 12 134,55 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 301,32 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 4 457,60 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 925,62 Kč; (iii) zákonný úrok z prodlení z částky 25 071,79 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně; (iv) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč. Uvedla, že žalovaný a původní věřitelka, tj. společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitelka“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost 29 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit spolu s jistinou úvěru částku 24 914 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou dlužnou částku 53 914 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3 851 Kč. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně ani včas. Žalovaný uhradil částku 7 872 Kč, původní věřitelka alokovala jednotlivé úhrady splátek dle Předpisu splátek, který je přílohou [číslo] smlouvy, a to na jistinu částku 3 928,21 Kč a na příslušenství pohledávky částku 3 943,79 Kč. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou zůstatku jistiny 25 071,79 Kč a zůstatku příslušenství 20 970,21 Kč. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, v níž uvedl údaje o sobě, své finanční situaci, zaměstnání, finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů, požadovanou výši úvěru. Správnost údajů žalovaný stvrdil podpisem. Původní věřitelka vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek, konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. 2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast a žalobkyně omluvil.. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 29 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po 3 851 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně seznámen s předsmluvními informacemi o poskytnutém úvěru (včetně informací o celkové výši úvěru, době trvání, uvedení výše splátek, úrokové sazbě, RPSN, souvisejících nákladech a následcích prodlení se splátkami). 5. Soudem bylo zjištěno, že v žádosti o úvěr ze dne [datum] je uvedeno, že ji sepsala obchodní zástupkyně [příjmení], že žalovaný je [anonymizováno], a to od [datum], [anonymizováno] měl doložit potvrzením od [anonymizováno]. Dále uvedeno, že měsíční příjem žalovaného činí [částka] a výdaje činí [částka] měsíčně celkem (přičemž náklady na bydlení, energie činí [částka]; doprava, jídlo a osobní náklady [částka] a měsíční splátky stávajících půjček ve výši [částka]), v seznamu dluhů označen věřitel [anonymizováno] s pohledávkou vůči žalovanému ve výši 45 000 Kč, z níž zbývá doplatit 30 000 Kč. Dále bylo v žádosti uvedeno, že žalovaný bydlí u [role v řízení], je [anonymizována tři slova] vyživovací povinnost. 6. Z listiny – dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 71 259,01 Kč. Z listiny označené„ předání do advokátní kanceláře“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu 71 364,11 Kč do [datum]. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dopis a pracovník žalobkyně uskutečnil dvě cesty na kontaktní adresu žalovaného. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a výpisu z poštovního podacího archu ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný byl vyzýván k úhradě žalované částky ve lhůtě do 10 dnů po obdržení dopisu, dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě žalovaného dluhu. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. 9. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně příloh [číslo] dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne [datum], z dílčí smlouvy o postoupení Pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně výňatku z přílohy [číslo] seznam pohledávek v listinné podobě, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] o postoupení pohledávky zaslaného žalovanému, z podacího archu ze dne [datum], z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne [datum] zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni. 10. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 29 000 Kč v hotovosti. Úvěr se žalovaný zavázal splácet ve 14 měsíčních splátkách á 3 851 Kč měsíčně. RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 7 872 Kč. Žalovaný poté přestal řádně a včas platit splátky a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovaným smluvní pokutu za prodlení, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z