7 C 352/2023-31 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 12 500 Kč, tj. nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, případně, pokud by soud takový nárok neuznal, pak z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původní věřitelkou [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému dne 19. 2. 2020 částku 10 000 Kč se splatností dne 19. 5. 2020, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Původní věřitelka poskytovala úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný zaregistroval, následně odsouhlasil znění smlouvy a zaslal původní věřitelce žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti splácet úvěr, lustrací veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI mu byl zaslán v rámci webového rozhraní návrh smlouvy. K podpisu smlouvy a dodatku došlo zadáním hesla a kliknutím na tlačítko„ Požádat“, případně zadáním podpisového SMS kódu. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku ze dne 12. 8. 2022 ničeho neuhradil. K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelkou a žalobkyní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast a neúčast žalobkyně omluvil a souhlasil s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z listiny označené„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ bez datace (dále jen„ návrh smlouvy“), z Všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem obchodní značkou CreditON (pod záštitou společnosti [právnická osoba]), verze: [číslo], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bez datace soud zjistil, že jako zapůjčitel je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaný. Předmětem návrhu smlouvy měl být závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného poskytnutý úvěr vrátit právní předchůdkyni žalobkyně s příslušným poplatkem, jako bankovní účet žalovaného je uvedeno: [bankovní účet]. Listiny však nejsou opatřeny podpisem žalovaného. 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 19. 2. 2020 bylo zjištěno, že téhož dne byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u platební brány [anonymizováno] odeslána částka 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem: [číslo]. Z přípisu banky [právnická osoba] ze dne 27. 10. 2023 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, přičemž dne 19. 2. 2020 byla na uvedený účet připsána platba 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] z účtu č. [bankovní účet], název účtu: [anonymizována dvě slova]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka postoupila na společnost [právnická osoba], [IČO], jako na postupníka pohledávky vyplývající ze smluv uvedených v seznamu pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z podacího lístku též ze dne 12. 8. 2022 soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka. 7. Z listiny označené„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 12. 8. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 24 233,59 Kč do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 12. 8. 2022 soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka. 8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru: 16. Otázkou zůstává, zda byl splněn požadavek písemnosti smlouvy. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal. 17. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy tak, jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší, než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje