8 C 115/2022-66 — Okresní soud v Litoměřicích

1. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení celkem 38 880 Kč, z čehož činí jistina 22 924,52 Kč, s úrokem z prodlení z částky 29 590 za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 26 254,80 Kč a za období od [datum] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení trvá, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a z částky 9 290 za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 7 481,95 Kč a za období od [datum] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž prodlení trvá, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Výslovně přitom uvedla, že v období od [datum] do [datum] činí takto určená výše úroků z prodlení 7,25 % (což odpovídá odvolacímu soudu z jeho úřední činnosti známé skutečnosti, že ke dni [datum] i [datum] činila výše repo sazby stanovené Českou národní bankou 0,25 %). 2. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 38 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 590 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 9 290 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 26 254,80 Kč a 7 481,95 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a v téže lhůtě k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení v částce 12 869,50 Kč (výrok II.). 3. Při svém rozhodnutí soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byly dne [datum] a dne [datum] uzavřeny dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částky 20 000 Kč a 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvách zavázal uhradit půjčené částky a dalších 13 920 Kč a 6 960 Kč, a to vždy v 53 týdenních splátkách; poslední splátka podle první uvedené smlouvy měla být uhrazena [datum], podle druhé pak [datum]. Žalovaný však uhradil pouze 4 330 Kč a 7 670 Kč. Sedmidenní lhůta po úhradě poslední splátky uplynula u první uvedené smlouvy dnem [datum] a u druhé dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky z uvedených smluv postoupeny žalobkyni a tato skutečnost byla oznámena žalovanému. 4. Po právním posouzení takto zjištěného skutkového stavu podle § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) dospěl okresní soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o půjčce, na jejichž základě žalovaný obdržel částky 20 000 Kč a 10 000 Kč, které měl vrátit spolu s dalšími 13 920 Kč a 6 960 Kč (které, jak plyne z citace § 658 odst. 1 obč. zák., okresní soud posuzoval jako platně sjednané úroky) vždy v 53 - týdenních splátkách. Žalobce tak měl podle smluv zaplatit celkem 50 880 Kč (20 000 + 10 000 + 13 920 + 6 960). Jelikož však zaplatil jen 12 000 Kč (4 330 Kč a 7 670 Kč), shledal okresní soud důvodným žalobní požadavek na zaplacení 38 880 Kč (50 880 – 12 000). Přiznání úroku z prodlení okresní soud odůvodnil tím, že jej přiznává za období požadované žalobkyní, tj. od [datum] z částky 29 590 Kč (20 000 Kč + 13 920 – 4 330) a od [datum] z částky 9 290 Kč (10 000 + 6 960 – 7 670). Výši přiznaných úroků z prodlení okresní soud odůvodnil lakonickým konstatováním, že se jedná o úroky z prodlení„ zákonné“, aniž však uvedl, podle jakého„ zákona“ jejich výši určil, jakož i to, proč v období od [datum] do [datum] překročil žalobní návrh, pokud jde výši úroků, když přiznány byly úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně (1,25 + 7), přičemž od [datum] až do [datum], tedy včetně prvního dne druhého pololetí roku 2021, byla výše repo sazby stanovené Českou národní bankou nižší než 1,25 %. Teprve od [datum] převýšil žalobkyní požadovaný úrok z prodlení přiznaných 8,25 % ročně, když k tomuto datu již činila repo sazba stanovená Českou národní bankou 3,75 % a následně dále (a to až do vydání tohoto rozhodnutí odvolacího soudu) jen rostla. 5. Výrok o nákladech řízení co do jeho základu okresní soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) odůvodnil tím, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná (aniž vysvětlil, proč považuje žalobkyni za úspěšnou i v té části výroku ve věci samé, jíž žalobkyni – za období od [datum] – přiznal nižší úroky z prodlení, než požadovala). Pokud jde o výši přiznaných nákladů řízení, uvedl okresní soud, že tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 556 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 38 880 Kč, sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, z částky 2 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci a z částky 1 330 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 350 Kč, tj. ve výši 1 963,50 Kč. 6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž jej napadla toliko té části výroku ve věci samé, jíž bylo rozhodnuto o úrocích z prodlení za období od [datum] do zaplacení, domáhajíc se jeho změny tak, že za toto období bude žalobkyni přiznán úrok z prodlení v souladu s výše (v odst. 1 tohoto odůvodnění) citovaným žalobním návrhem. Namítala, že výši úroku z prodlení je třeba určit podle právní úpravy platné v období, kdy došlo k prodlení dlužníka, přičemž v daném případě se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých povinností dne [datum], respektive dne [datum], nikoli dne [datum]. Kapitalizovaný a běžící úrok z prodlení je stále stejným úrokem z prodlení a žalovaný se nedostal do prodlení s plněním téhož dluhu dvakrát. 7. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. 8. Přestože odvolatelka v odvolání uvedené odvolací důvody podřadila pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. b) až g) o. s. ř., podle jeho obsahu je jako odvolací důvod uplatněno pouze nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně, a tedy odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Proti skutkovým závěrům, k nimž dospěl okresní soud, jak již byly svrchu (v odst. 3. tohoto odůvodnění) shrnuty, žalobkyně ničeho nenamítá, ani s nimi nepolemizuje, rovněž tak nenamítá žádnou konkrétní vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávnost napadené části výroku rozsudku okresního soudu ve věci samé. 9. Protože tedy odvolání bylo – posuzováno podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.) – podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci, v odvolacím řízení nebylo třeba provádět šetření ani dokazování a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně a u žalovaného, který se k výzvě odvolacího soudu nevyjádřil, se podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. předpokládá, že proti takovému postupu odvolacího soudu nemá námitky), rozhodl o něm odvolací soud, aniž k jeho projednání nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.). 10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které mu předcházelo, podle § 212, 212a o. s. ř., a to pouze v mezích, ve kterých se odvolatelka domáhala jeho přezkumu, tedy v té části jeho výroku ve věci samé (výroku I.), jíž bylo rozhodnuto o úrocích z prodlení za období od [datum] do zaplacení. V ostatních částech výroku ve věci samé, jimiž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 880 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 26 254,80 Kč a 7 481,95 Kč, odvoláním nenapadených a na napadeném výroku nezávislých, zůstává tímto rozhodnutím odvolacího soudu přezkoumávaný rozsudek nedotčen. Odvolání přitom odvolací soud shledal důvodným. 11. Z obsahu spisu nevyplývá žádná vada řízení před soudem prvního stupně, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; žádná takováto konkrétní procesní vada, jak již bylo výše uvedeno, ostatně ani nebyla odvolatelkou namítána. 12. Spolehlivou oporu v okresním soudem provedených důkazech mají jeho skutková zjištění, jak již byla shora (v odst. 3 tohoto odůvodnění) shrnuta. Jak již bylo uvedeno, ani v projednávaném odvolání žalobkyně závěr okresního soudu o skutkovém stavu nezpochybňuje, proto i odvolací soud z něho při svém rozhodnutí vycházel. 13. Nesprávným však shledal odvolací právní posouzení zjištěného skutkového stavu, pokud jde o určení výše úroků z prodlení. 14. Především je třeba konstatovat, že v občanském soudním řízení sporném platí zásada dispoziční, z níž plyne, že soud j