10 C 17/2024-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal proti žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši:7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum8,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum10,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datum14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do , datuma za dobu od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetís kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, s tím, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytl , částka, , a to hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit k dluhu i souhrnný poplatek ve výši , částka, , který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, tedy částku celkem , částka, , se žalovaná zavázala žalobci zaplatit v 53 pravidelných týdenních splátkách. První splátka byla splatná 7. dne ode dne uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky připadala na , datum, . Žalovaná však půjčku nesplatila řádně a včas. Původnímu věřiteli žalovaná uhradila pouze částku , částka, a dostala se tak ke dni , datum, do prodlení s úhradou částky , částka, , kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši , částka, a zůstatku souhrnného poplatku ve výši , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, věřitel postoupil tuto pohledávku společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a tato společnost pak pohledávku postoupila , datum, žalobci. O změně věřitele byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, . Ode dne postoupení pohledávky pak již neuhradila ničeho. Žalobci proto nezbylo než se obrátit na soud.2. Soud pod č. j. EPR 141312/2023-10 vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz, tento se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy, ačkoliv měla řádně vykázáno doručení a soud proto jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byla půjčka ve výši 15 000 Kč, kde se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli ještě souhrnný poplatek v částce 10 440 Kč, celkem tedy 25 440 Kč, a to v 53. týdenních splátkách po , částka, . Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.4. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla žalované zaslána dne , datum, , jak vyplývá i z doručného listu.5. Ze smluv o postoupení pohledávek a sdělení o tomto žalované bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobce.6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do , datum, .7. Podle ustanovení § 657 občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do , datum, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.8. Podle ustanovení § 658, odst. 1 občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.9. Podle § 3, odst. 1 občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 výkon práv a povinností vyplývajících v občanskoprávním vztahu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.10. Podle § 39 občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 je absolutně neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z moci úřední i bez návrhu.11. Podle ustanovení § 41 občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013, vztahuje-li se důvod neplatnosti na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu, nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nějž k němu došlo, nevyplývá, že tato část nelze oddělit od ostatního obsahu.12. Podle § 56 odst. 1 občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.13. Podle § 4516 odst. 1 občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.14. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, k obecným výkladům citovaných ustanovení připomíná, že dobrými mravy judikatura i literatura rozumí soubor určitých společností vytvořených a uznávaných pravidel slušnosti, které vedou jedince k vzájemnému respektování se navzájem a nepoškozování obecných zájmů společnosti. Můžeme je také označit za soubor hodnotících kritérií, která určují, které jednání je v dané společnosti považované za dobré a které ne (srov. Dobré mravy, www.epravo.cz z 20. 5. 2002). Východiskem úvah, zda je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, je okolnost, že ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro použití korektivu „dobré mravy“ zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. 33 Cdo 5016/2016). Výklad pojmu "dobré víry" podporuje i článek 3 odst. 1 směrnice Rady č. 93/13/EHS, který byl právě do § 56 občanského zákoníku implementován. V tomto ustanovení je uvedeno, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Z konkrétní judikatury, která se zabývá posuzováním souladnosti obsahu smluv s dobrými mravy, soud uvádí zejména nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012, ve kterém se Ústavní soud vyjádřil tak, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient takovou smlouvu podepsal.15. V dané věci byla půjčka ve výši 15 000 Kč navýšena o souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč na celkovou částku 25 440 Kč, kterou měla žalovaná splatit formou týdenních splátek à 480 Kč. Je skutečností, že v době uzavření půjčky ještě nebyla zákonem stanovena poskytovatelům spotřebitelských úvěru povinnost zjišťovat úvěruschopnost dlužníka přímo zákonem, jako je tomu v současnosti v § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jistě však lze uzavřít, že i v době uzavření této smlouvy o půjčce bylo nemravným a zájmům celé společnosti odporujícím jednáním věřitele, pokud poskytl půjčku dlužníku bez toh