13 C 3/2023-256 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, ve spojení s doplněním žaloby ze dne , datum, domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla společně se žalobcem do , datum, spoluvlastníkem každý s výší ideálního podílu ½ pozemku parc. č. St. 75/1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem popisným 22, rodinný dům, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV číslo , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“ či „předmětný dům“). Podílovými spoluvlastníky se stali na základě dědického nástupnictví po rodičích; nejprve ke dni , datum, získali každý spoluvlastnický podíl k předmětné nemovitosti o velikosti 1/6, zápis proveden k , datum, ; ke dni , datum, pak nabyli spoluvlastnický podíl k nemovitosti o velikosti 1/3, a to na základě usnesení soudu o dědictví s právní moci ke dni , datum, , přičemž vlastní zápis do katastru nemovitostí z důvodu probíhajícího sporu o dědické právo po jejich společném otci byl proveden dne , datum, . Žalobce následně dne , datum, podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak žalovaná spoluvlastnictví podíl převedla dne 15. 7. 20222 na svého syna , jméno FO, , nar. , datum, .2. Žalobce se touto žalobou proti žalované domáhal tzv. širšího vypořádání investic týkající se předmětné nemovitosti pouze za období od , datum, do , datum, (dále jen „relevantní období“ nebo „inkriminované období“), kdy se žalovaná ve vztahu k předmětné nemovitosti neoprávněně chovala jako většinový spolumajitel se spoluvlastnickým podílem 5/6, přičemž žalovaná měla žalobci znepřístupnit veškeré prostory předmětné nemovitosti, kdy vyměnila i vstupní zámky v nemovitosti. Předmětnou nemovitost naopak nechala k užívání synovi , jméno FO, , který tam měl dokonce zřízen trvalý pobyt bez souhlasu žalobce. Za toto přenechání předmětné nemovitosti , jméno FO, nebylo žalobci ničeho zaplaceno. Znemožněním přístupu do předmětné nemovitosti rovněž žalovaná zabránila žalobci ve výkonu jeho spoluvlastnických práv včetně možnosti provádět údržbu předmětné nemovitosti. To nakonec vedlo ke vzniku závad, které předmětnou nemovitost znehodnotily, což vyvolalo potřebu nákladných oprav.3. V podání ze dne , datum, pak žalobce doplnil, že po žalované požaduje zaplatit majetkovou újmu ve výši , částka, způsobené žalovanou na předmětné nemovitosti tím, že během relevantního období žalovaná neprováděla řádnou údržbu v nemovitosti a že žalobci bránila v údržbě nemovitosti, což vedlo ke vzniku závad. , částka, Kč pak požaduje za to, že žalovaná bránila žalobci v užívání předmětné nemovitosti, přičemž žalovaná tuto bez souhlasu žalobce poskytla k užívání svému synovi , jméno FO, , aniž by za to poskytla žalobci jakékoliv plnění.4. Žalovaná v podání ze dne , datum, k věci uvedla, že se v inkriminovaném období nechovala jako většinový spoluvlastník; po dobu pěti let totiž probíhalo pozůstalostní řízení po jejich zemřelém otci. Vstupní zámky v předmětné nemovitosti vyměnil v minulosti jejich otec z důvodu špatných osobních vztahů mezi ním a žalobcem plynoucích z nevhodného chování žalobce vůči němu, které vedlo otce až k vydědění žalobce. Předmětná nemovitost byla od ledna 2017 neobydlená a žalobci nic nebránilo, aby si přístup do nemovitosti zjednal; ostatně do nemovitosti se mohl dostat přes garáž, která byla po celou dobu uzamknuta pouze visacím zámkem, který na vrata garáže umístil právě žalobce. Žalobce fakticky o přístup dovnitř nestál, neboť odmítl klíče od nemovitosti, které mu nabízel její syn , jméno FO, v době, kdy se stal spoluvlastníkem nemovitosti. Žalovaná v relevantním období prováděla základní údržbu předmětné nemovitosti, kdy zajistila její vytápění na nezámrznou teplotu a občasné větrání. Žalovaná zdůraznila, že nemovitost je velmi stará a ve špatném stavebně technickém stavu byla již za života jejich otce, přičemž stav předmětné nemovitosti se od smrti otce výrazně nezměnil. Některé závady na předmětné nemovitosti ostatně mohl způsobit sám žalobce, který v lednu roku 2017 nechal odpojit vodu, plyn a elektřinu do předmětné nemovitosti. Žalovaná souhlasila s tím, že její syn v předmětné nemovitosti nějakou dobu bydlel, ale to ještě za života jejich otce, který mu toto umožnil. Poté, co žalobce nechal nemovitost v lednu 2017 odpojit od energií, byl syn , jméno FO, nucen se z nemovitosti odstěhovat. Žalovaná dále namítla promlčení nároků žalobce.Provedené dokazování:Listinné důkazní prostředky5. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. j. , spisová značka, vyplývá, že ve věci projednání pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelé , datum, byli za dědice zjištěni otec žalobce, žalobce a žalovaná s tím, že mj. žalobce nabyde ideální jednu šestinu předmětné nemovitosti a že žalovaná rovněž nabyde jednu šestinu předmětné nemovitosti, přičemž zbývající spoluvlastnické podíly tako nabyl otec žalobce.6. Z usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. j. , spisová značka, vyplývá, že ve věci projednání pozůstalosti po , Jméno zainteresované osoby 0/0, , zemřelém , datum, byli za dědice zjištěni žalobce a žalovaná s tím, že mj. žalobce nabyde ideální jednu třetinu předmětné nemovitosti a že žalovaná rovněž nabyde jednu třetinu předmětné nemovitosti.7. Z žádosti o projednání přestupku ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná požadovala projednat přestupek, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne , datum, nechal odpojit elektroměr, vodoměr a plynoměr v předmětném domě, přestože věděl, že v tomto domě žije , jméno FO, , který zde má hlášený trvalý pobyt.8. Z předvolání k vysvětlení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl vyzván k podání vysvětlení k prověření přestupku proti občanskému soužití. K této přestupkové věci žalobce podal vyjádření ze dne , datum, , v němž žalobce vylíčil, že dne , datum, uskutečnil vyúčtování záloh energií a vody v předmětné nemovitosti za zesnulého svého otce, přičemž poukázal na to, že je podílovým spoluvlastníkem této nemovitosti, který však nemá k nemovitosti klíče a kterému je znemožňován přístup do uvedeného domu. Dále žalobce poukazoval na to, že v domě žije nájemník , jméno FO, , který s ním nemá sepsanou nájemní smlouvu, přičemž se v domě měly zdržovat další osoby. Žalovaná mu dále měla v minulosti bránit v přístupu k otci. Protože s ním žalovaná nekomunikovala po úmrtí otce, upozornil žalovanou prostřednictvím pana , jméno FO, , že provede vyúčtování záloh. Žalobce rovněž dovozoval, že nemohl dojít k žádné škodě na majetku, neboť topný systém v domě je zhotovený tak, že k cirkulaci vody v topení není třeba čerpadlo, drůbež v domě rovněž nebyla, přičemž dále vysvětlil, že potraviny se nemohly při mrazech – 10 stupňů C zkazit. Z protokolu o ústním jednání z , datum, bylo zjištěno, že žalovaná k věci uvedla, že žalobce objednal demontáž elektroměru, což při výslechu popíral. Žalovaná měla za to, že u plynu ani nemusel žádat o vyúčtování, neboť nebyl řádný termín k odečtu plynoměru. Měla proto za to, že žalobce při odpojení energií jednal svévolně, aby „vyštípal“ jejího syna Honzu, což se mu podařilo, neboť podle žalované se v zimě nedá žít. Žalovaná dále uvedla, že až byl její syn pryč, tak měl žalobce začít odvážet věci z přilehlých prostor (věci rodičů, např. cirkulárka, šroťák). Žalovaná zdůraznila, že o věci ji nejde, ale jednání žalobce dokládá, že mu šlo o odvezení těchto věcí pryč bez jejich přítomnosti. Z protokolu o ústním jednání ze dne , datum, , č. j. , číslo, /Jako soud zjistil, že žalobce odmítl obvinění ze spáchání přestupku. Zopakoval, že po smrti otce požadoval po panu , jméno FO, klíče od domu. Snažil se energie vyřešit se žalovanou, ale ta to odmítla, proto přistoupil k vyrovnání energií. Za energie zaplatil asi , částka, . Tvrdil, že do domu neměl a dodnes nemá přístup. Vysvětlil, že v tu chvíli vlastnil po matce 1/6 domu, rovněž žalovaná vlastnila 1/6, zbytek vlastnil jejich otec, přičemž dědické řízení je v řešení u soudu. V domě tehdy bydlel syn paní , jméno FO, . Navrhovatelka v rámci tohoto přestupkového jednání uvedla, že důvod, proč nemá žalobce klíče, představuje rozhodnutí jejich otce, který někdy v červnu 2016 vyměnil v domě zámky; tatínek totiž žalobce vydědil. Po smrti otce se žalobce zajímal o klíče od domu a úmrtní list. O odpojení energií je žalobce dopředu neinformoval. Jednání žalobce považovala za zákeřné, neboť syn v domě bydlel asi 6 let, rodiče ho tam chtěli mít, přičemž syn tam má i trvalé bydliště.9. Komise k projednání přestupků města , adresa, proto následně v dané věci vydala rozhodnutí č. j. , číslo, Jako, kterým žalobce uznala vinným z úmyslného narušení občanského soužití tím, že se vůči jiného dopustil schválnosti, neboť dne , datum, v přesně nezjištěné době z předmětného domu nechal úmyslně odpojit elektroměr a plyn, i když věděl, že v do