20 C 432/2023-49 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 10 023,91 Kč s tím, že se jedná o součet částek: (1) nesplacená jistina ve výši 9 341,95 Kč; (2) smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny 9 341,95 Kč od [datum] do [datum], tj. ve výši 681,96 Kč; s příslušenstvím: (i) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 280,26 Kč za období od [datum] do [datum]; (ii) kapitalizovaný úrok ve výši 8 202,31 Kč sestávající z nesplaceného úroku ve výši 837,71 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 550 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 862,91 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 671,43 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 280,26 Kč; (iii) zákonný úrok z prodlení z částky 9 341,95 kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Uvedla, že žalovaná a původní věřitelka, tj. společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitelka“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit spolu s jistinou úvěru částku 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou dlužnou částku 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně ani včas. Žalovaná uhradila částku 1 328 Kč, původní věřitelka alokovala jednotlivé úhrady splátek dle Předpisu splátek, který je přílohou [číslo] smlouvy. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s úhradou zůstatku jistiny 9 341,95 Kč a zůstatku příslušenství. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, v níž uvedla údaje o sobě, své finanční situaci, zaměstnání, finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů, požadovanou výši úvěru. Správnost údajů žalovaná stvrdila podpisem. Původní věřitelka vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek, konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. 2. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, zástupce žalobkyně svou neúčast a neúčast žalobkyně omluvil a požádal soud, aby rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i jejího zástupce. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně seznámena s předsmluvními informacemi o poskytnutém úvěru (včetně informací o celkové výši úvěru, době trvání, uvedení výše splátek, úrokové sazbě, RPSN, souvisejících nákladech a následcích prodlení se splátkami). 5. Soudem bylo zjištěno, že v žádosti o úvěr ze dne [datum] je uvedeno, že ji sepsal obchodní zástupce [jméno] [příjmení], že žalovaná je zaměstnána, a to od [datum], příjem měla doložit pracovní smlouvou a výplatními páskami. Dále uvedeno, že měsíční příjem žalované činí 17 793 Kč a výdaje činí 10 942 Kč měsíčně celkem (přičemž náklady na bydlení, energie činí 3 000 Kč; doprava, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč a srážky ze mzdy, výživné: 4 082 Kč). Dále bylo v žádosti uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, je rozvedená, nemá žádnou vyživovací povinnost, jako věřitelé žalované jsou uvedeni: [jméno] s výší pohledávky za žalovanou 100 000 Kč s tím, že žalované zbývá uhradit 20 000 Kč, a dále [anonymizována dvě slova] s výší pohledávky za žalovanou 30 000 Kč s tím, že žalované zbývá uhradit 25 000 Kč. 6. Z listiny„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. 7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovník žalobkyně uskutečnil cestu na kontaktní adresu žalované. 8. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z dílčí smlouvy o postoupení Pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně výňatku z přílohy [číslo] seznam pohledávek v listinné podobě, z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne [datum], z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum], z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] o postoupení pohledávky zaslaného žalované, z podacího archu ze dne [datum], a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne [datum] zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni. 9. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 14 měsíčních splátkách á 1 328 Kč měsíčně. RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 1 328 Kč. Žalovaná poté přestala řádně a včas platit splátky a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a žalobkyně uplatnila za žalovanou smluvní pokutu za prodlení, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 17. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Fi