7 C 264/2024-38 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, , která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , smlouvu o úvěru č. C0001751126389214 (dále jen „smlouva“), na základě níž žalovaný obdržel na bankovní účet finanční prostředky ve výši , částka, a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši , částka, a smluvní úrok. K procesu poskytnutí finančních prostředků žalovanému žalobkyně uvedla, že na internetových stránkách www.creditportal.cz žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, vybral výši úvěru a počet dnů jeho splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalovanému byla schválena žádost o poskytnutí úvěru a odeslána požadovaná finanční částka na účet uvedený žalovaným s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Splatnost úvěru byla do , datum, . Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil, na dotčený úvěr ničeho neuhradil.K aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný ničeho dalšího neuhradil ani přes poslední upomínku ze dne , datum, ., právnická osoba, jednání se žalobkyně nedostavila, právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast a neúčast žalobkyně. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Žalovaný uvedl, že si částku , částka, od právního předchůdce žalobkyně zapůjčil, převzal ji na benzínové stanici. Uvedl, že mu není známo znění smlouvy, které žalobkyně předložila soudu, toto neviděl, neví, zda mu bylo předloženo v takovém znění. Uváděl výši svých příjmů, a nějakých výdajů, ale blíže si už nevzpomene, ani zda a co dokládal. Na zapůjčenou částku ničeho nezaplatil.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z listiny označené „Smlouva o úvěru číslo C0001751126389214“ soud zjistil, že jako úvěrující je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný žalovaný. Předmětem této smlouvy měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr , částka, a závazek žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě do , datum, . Mezi stranami měla být ujednána úroková sazba 40 % ročně, RPSN ve výši 10 791,20 % a celková částka k zaplacení žalovaným: , částka, (po slevě) / , částka, (před slevou). Ve smlouvě není uvedeno číslo bankovního účtu žalovaného, a pro tento případ byl stanoven způsob čerpání úvěru výběrem hotovosti u čerpací stanice EuroOil. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného, namísto podpisu je uvedeno: „SMS kód: 006552“. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že je v něm uvedena celková výše úvěru , částka, , úroková sazba 40 %, RPSN 10 791,2 %, doba splatnosti 30 dnů s tím, že je třeba zaplatit , částka, . Na místě pro podpis žalovaného je uvedeno: „Podpis / elektronický kód zaslaný pomocí SMS: 006552“.5. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – z oznámení postoupení pohledávky ze dne , datum, s výzvou k úhradě dlužné částky do 3 dnů po obdržení dopisu včetně podacího lístku ze dne , datum, , z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní dne , datum, včetně výňatku seznamu pohledávek v listinné podobě zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku za žalovaným žalobkyni.6. Z listiny označené „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, do tří dnů. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“ nebo „zákon o spotřebitelském úvěru“) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.9. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.10. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:15. Otázkou zůstává, zda byl splněn požadavek písemnosti smlouvy. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy tak, jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší, než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).17. Žalobkyně neprok