10 C 190/2025-18 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, respektive žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady řízení s tím, že žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, společností , právnická osoba, Právní předchůdce žalobkyně dne , datum, uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, na základě které poskytl žalované úvěr v celkové výši , částka, , a to dne , datum, převodem na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, , který uvedla ve své žádosti o úvěr. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto o tomto byla informována upomínkou ze , datum, , kde byla též informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru , datum, . Žalobkyně nárokuje částku , částka, , skládající se z nesplacené jistiny úvěru , částka, a smluvního úroku , částka, , nejpozději splatných , datum, . Právní předchůdce žalobkyně poskytl tento úvěr žalované prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Předtím, než tu smlouvu se žalovanou uzavřel a posoudil její úvěruschopnost, když vycházel z jí uvedených údajů a dále z dlužnických registrů. Vzhledem k tomu, že zjistil, že žalovaná není v prodlení jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě a nebyly právnímu předchůdci žalobkyně známy jakékoliv okolnosti, které by měly podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností, pak ji shledal za úvěruschopnou. Předžalobní upomínka pak byla zaslána , datum, . Vzhledem k tomu, že na dluh nebylo ničeho plněno, nezbylo žalobkyni než podat tento návrh.2. Soud ve věci pod č.j. EPR , č. účtu, -5 vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz. Žalovaná ve věci podala odpor.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, číslo , hodnota, bylo zjištěno, že věřitel , právnická osoba, s žalovanou uzavřeli smlouvu týkající se úvěru, čerpání až do výše , částka, . K prvnímu čerpání došlo , datum, . Zápůjční úroková sazba byla 150 % ročně, RPSN 311,30 % a úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou.4. Z výpisu z banky věřitele bylo zjištěno, že , datum, zaslal na účet žalované číslo , č. účtu, částku , částka, .5. Z předžalobní upomínky a oznámení o postoupení pohledávek s podacím lístkem bylo zjištěno, že obé bylo žalované zasláno dopisem ze dne , datum, , kdy byla vyzvána k zaplacení částky , částka, , včetně nákladů právního zastoupení, a to do tří dnů.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . postoupil žalobkyni, tedy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., předmětnou pohledávku za žalovanou.7. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.13. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, ovšem nijak neprokazuje, že by s odbornou péčí věřitel před uzavřením smlouvy posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované, splácet úvěr poskytnutý ve výši , částka, s dalšími poplatky, a to měsíčně s počáteční výší splátek , částka, , která se každý měsíc mění podle pravidel uvedených v obchodních podmínkách. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.14. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.15. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této sml