13 C 204/2025-41 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se smluvním úrokem 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, . Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela s , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) Smlouvu č. , hodnota, s názvem , adresa, půjčka v hotovosti týdenní , číslo, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši , částka, , za což se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši , částka, . Žalovaná však postupně uhradila pouze částku , částka, . Protože žalovaná své povinnosti nesplnila, vznikl původnímu věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení, a právo na sankční poplatky ve výši , částka, . Pohledávky za žalovanou původní věřitel postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalovaná však následně neuhradila ničeho.2. Žaloba byla žalované doručena dne , datum, , žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Žalovaná uzavřela dne , datum, s původním věřitelem smlouvu o zápůjčce – , adresa, v hotovosti, na jejímž základě byla žalované vyplacena hotovost ve výši , částka, s tím, že žalovaná má za toto zaplatit poplatek ve výši , částka, ; zápůjčku měla žalovaná splácet v 60 týdenních splátkách po , částka, , RPNS bylo vypočteno ve výši 229,62 %. Součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky původního věřitele. K této smlouvě původní věřitel pro žalovanou rovněž vypracoval Standardní informace o spotřebitelském úvěru , adresa, v hotovosti popisují blíže předmětnou zápůjčku.5. Z dokumentů s názvem výpočet smluvní pokuty a výpočet zákonného úroku z prodlení soud ověřil, že žalovaná postupně původnímu věřiteli uhradila celkem , částka, .6. Stran posouzení úvěruschopnosti žalované předložila žalobkyně Zákaznickou kartu ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaná měla ke své osobě uvést, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodná, jako důvod zápůjčky uvedla „jiné“, počet vyživovaných osob je 3, není majitelem auta, nemá zaměstnání (zde bylo uvedeno v domácnosti MD), s příjmem , částka, , další čisté příjmy domácnosti jsou , částka, , přičemž k výdajům bylo uvedeno, že hradí interní splátky PF ve výši , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele jsou , částka, . Dále bylo vyplněno, že byly ověřeny „výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“, avšak příslušné rozhodnutí o přiznání dávky nebylo soudu předloženo.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy (žalovaná je uvedena na řádku , číslo, pod bodem , číslo, ), soud ověřil, že pohledávku za žalovanou původní věřitel postoupil žalobkyni. Postoupení bylo žalované sděleno v Oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, obsahující rovněž Výzvu k okamžitému splacení dluhu do , datum, ; oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne , datum, . Žalobkyně dále žalovanou upomínala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, , jež byla dána k poštovní přepravě dne , datum, .8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.9. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst.2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že původní věřitel s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu o zápůjčce (jež spadá pod rozsah spotřebitelského úvěru dle zákona č. 257/2016) na částku , částka, . Nemá však za prokázané, že by mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci , číslo, , právnická osoba, proti , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.19. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.20. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o j