15 C 247/2025-57 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel se žalobkyní jako nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dle které byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši , částka, , s tím, že částka , částka, byla převedena na účet žalovaného jako zákazníka a další částka , částka, byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Ve smlouvě byly sjednány podle žalobkyně úroky a další poplatky, které měl žalovaný uhradit v 25měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy 20. dne v měsíci s tím, že splatnost první splátky byla sjednána na , datum, . Žalovaný nesplácel řádně a včas v dohodnutých měsíčních splátkách, ocitl se v prodlení, proto žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, . Žalobkyně odeslala žalovanému opakované upomínky, a to dne , datum, , , datum, a oznámení o zesplatnění dne , datum, . Žalobce požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů 3 x , částka, . Upomínky byly žalovanému zaslány do schránky zákazníka. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni , datum, , kdy zesplatněná část jistiny činila , částka, , dále dluh na splátkách ve výši , částka, , dále dlužné úroky , částka, . Žalobkyně požaduje úrok v sazbě výši 28,17 % ročně jako smluvní úrok s ohledem na zesplatnění úvěru z jistiny , částka, a dále požaduje částku , částka, , dlužné úroky a dále požaduje tedy částku , částka, jako náklady na upomínání a smluvní pokutu ve výši , částka, (3 x , částka, ) podle smlouvy o úvěru a dále je požadován další nárok , částka, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek, tedy z částky , částka, od , datum, do , datum, .2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -7 dne , datum, , který však usnesením ze dne , datum, byl zrušen, neboť se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.3. Žalovaný se žádným relevantním způsobem nevyjádřil.4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu s občanským soudním řádem v dostatečném časovém předstihu. Soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom v obsahu spisu provedených důkazů.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se jedná o formulář pod č. , hodnota, , kde jsou vyplněny údaje zákazníka tedy žalovaného, že je svobodný, bezdětný, bydlí v bytě s rodiči, pracuje s čistým příjmem , částka, měsíčně, s výdaji na bydlení , částka, , celková výše spotřebitelského úvěru činí , částka, , sjednáno 25měsíčních splátek po , částka, měsíčně, celková cena úvěru , částka, s RPSN 44,50 %. Součástí smlouvy jsou i informace pro spotřebitele o úvěru, který také žalovaný dne , datum, podepsán z IP adresy, dále je zde uveden formulář o závazcích spotřebitele na základě čestného prohlášení, čestné prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele, tedy žalovaného, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Z formuláře pro posouzení úvěru schopnosti splácet o spotřebitelském úvěru bylo soudem zjištěno, že v něm jsou uvedeny údaje o příjmech zákazníka, náklady bydlení, které byly posouzeny podle prohlášení rodičů.7. Dále měl soud k dispozici výplatní pásky od firmy , právnická osoba, s tím, že žalovaný dosahoval příjmu v měsíci květen 2024 částku , částka, , v červenu 2024 částku , částka, , v červenci 2024 částku , částka, , v srpnu 2024 částku , částka, .8. Z dokladu o převodu částky , částka, bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému na účet č. , č. účtu, tuto částku, dne , datum, byla odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, . Dále měl soud k dispozici přehled jednotlivých předepsaných splátek a jejich rozpis na úrok a na jistinu.9. Soud měl k dispozici žalobcem předloženou statistiku rodinných účtů a jakousi tabulku ročenku týkající se výdejů na konečnou spotřebu domácnosti podle účelu a výši normativních nákladů na bydlení a stanovení životního minima pro rok 2024.10. Z předžalobní výzvy zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne , datum, zástupce žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky. Soud měl k dispozici i podací lístek o odeslání této předžalobní výzvy.11. V řízení bylo zjištěno, že ve smyslu § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě smlouvy uzavřené dne , datum, s účinností od , datum, , žalobce sice posuzoval schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobce předložil i listiny, kterými tzv. posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Jeho zprostředkovatel si vyžádal od žalovaného výplatní pásky za 4 kalendářní měsíce, květen, červen, červenec, srpen 2024 z pracovního poměru u zaměstnavatele , právnická osoba, (dále jen zaměstnavatel), dále prověřil žalovaného v rámci databází insolvenčního rejstříku, rejstříku platebních informací. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly vyžádány výpisy z centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a dalších, pro posouzení nákladů na bydlení bylo dodáno prohlášení rodičů, že žalovaný přispívá měsíčně , částka, na bydlení, následně byla uzavřena smlouva o úvěru, na účet žalovaného byly odeslány finanční prostředky ve výši , částka, , k úhradě byly žalovanému stanoveny 25měsíční splátky ve výši , částka, měsíčně, které žalovaný však řádně a včas nesplácel. Žalovaný uhradil pouze částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, .12. Dle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu.14. Dle § 588 občanského zákoníku věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Dle § 86 odst. 2 citovaného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, anebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Dle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná.18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se však zcela spolehl na údaje o výdajích zákazníka tedy žalovaného, aniž by je dalším způsobem ověřoval, dále relevantně vyhodnocoval.19. V daném případě postupovala žalobkyně nesystematicky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Jak již bylo několikrát judikováno, posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako proces, jehož cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení bude mít v rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby splácel splátky v dohodnuté výši. Splátky byly sice poměrně nízké, avšak žalobkyně neprokazovala dostatečně, že by dostatečně analyzovala osobní rozpočet spotřebitele, jeho výdaje, nejenom příjmy a že by bylo zohledněno celkové majetkové postavení spotřebitele, financování provozu jeho domácnosti, jeho další dluhy, závazky. Soud zdůrazňuje, že posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitostí, týká se konkrétního jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.20. Soud dále uvádí, že zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr,