7 C 306/2025-49 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 16 631 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 6 631 Kč a příslušenství. Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 4. 6. 2024 (dále jen „smlouva“) úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný čerpal dne 4. 6. 2024, které právní předchůdkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 10. 2024. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, právní předchůdkyně žalobkyně jej opakovaně vyzvala k úhradě dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Žalovaný byl informován, že právní předchůdkyně žalobkyně může nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Žalovaný dále souhlasil s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně může využívat informace z dlužnických registrů. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů. Ohledně aktivní legitimace žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání, které se ve věci konalo dne 1. 12. 2025, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, právního zástupce žalobkyně a žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu.4. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 12. 12. 2024, včetně dodatku č. , hodnota, ze dne ze dne 12. 12. 2024, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2025, plné moci udělené dne 12. 12. 2024 právní předchůdkyní žalobkyně žalobkyni k vyrozumívání dlužníků o postoupení pohledávek ze smluv o úvěru včetně výzvy k úhradě, a to do tří dnů, před podáním žaloby ze dne 15. 1. 2025, včetně podacího lístku ze dne 15. 1. 2025, soud zjistil, že žalovanou pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni, dále že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 21 752 Kč do tří dnů, a téhož dne zástupce žalobkyně zaslal žalovanému zásilku.5. Z listin označených „SMLOUVA O REVOLVINGOVÉM ÚVĚRU KIMBI č. , hodnota, “, včetně Obchodních podmínek , právnická osoba, pro produkt Kimbi, soud zjistil, že žádná z nich není opatřena podpisy smluvních stran, namísto podpisu žalovaného je vždy uvedeno, kdy mu byl odeslán potvrzovací kód, na jaké telefonní číslo , tel. číslo, e-mailovou adresu, a kdy byl potvrzen návrh smlouvy žalovaným pomocí kódu. Ve smlouvě měl být sjednán úvěr ve výši 10 000 Kč (úvěrový rámec), s tím, že výše počáteční měsíční splátky činí 2 144 Kč, a každý měsíc se mění dle pravidel ve smlouvě stanovených, zápůjční úroková sazba měla činit 200 % ročně, RPSN 537,20 %. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, , a žalovaným měl být splácen na účet , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, .6. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 11. 8. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.7. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně soud zjistil, že dne 4. 6. 2024 byla poukázána částka 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, s poznámkou: „VS: , var. symbol, Okamžitá platba““.8. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 16. 10. 2025 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný, tohoto dne platba ve výši 10 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, připsána nebyla, na tento účet byla dne 4. 6. 2024 připsána částka 10 000 Kč zasílaná z účtu , právnická osoba, č. , č. účtu, s VS , var. symbol, .9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:17. Otázkou zůstává, zda byl splněn požadavek písemnosti smlouvy. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.18. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy, tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický po