7 C 207/2025-56 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou u soudu podanou do , datum, na žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dlužné mzdy za měsíce leden a únor , Anonymizováno, . V žalobě uvedla, že pracovala u žalované na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici barmanky s místem výkonu práce Švehlova 3215/15, 106 00, Praha 10 – Záběhlice (bistro , právnická osoba, ). Mzda byla sjednána ve mzdovém výměru ze dne , datum, částkou , částka, hrubého. Dne , datum, ústně sdělil nový provozní bistra pan , jméno FO, žalobkyni na řádné směně bez uvedení jakéhokoliv důvodu, že už nemá nadále chodit do zaměstnání a přestal s ní komunikovat. Dne , datum, se proto žalobkyně obrátila prostřednictvím SMS na jednatele žalované, ve které poukázala, že s ní byl ze strany provozního neplatně rozvázán pracovní poměr. Dále, že jí nebyla vyplacena dlužná mzda za měsíc leden , Anonymizováno, a zároveň požádala o řádné rozvázání pracovního poměru. Žalobkyni však nadále nebyla přidělována práce a bylo jí zamezeno v přístupu do místa výkonu práce. Až dne , datum, byl ze strany žalované pracovní poměr ukončen vynucenou dohodou. I přesto, že žalobkyně byla připravena vykonávat sjednanou práci, bylo jí znemožněno bez zřejmého důvodu práci vykonávat, má tak právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Takto požaduje nevyplacenou mzdu za měsíce leden , Anonymizováno, a únor , Anonymizováno, vždy ve výši , částka, hrubého (2 x , částka, čistého, tj. , částka, čistého). I přes předžalobní výzvu ze dne , datum, , která byla žalované doručena dne , datum, , žalovaná žalobkyni žalovanou částku neuhradila.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen ke dni , datum, dohodou. Poukázala na to, že u žalované nastala změna jednatele ke dni , datum, , zapsaná , datum, . Rozvázání pracovního poměru došlo ještě za činnosti předchozího jednatele a majitele žalované. Žalovaná odmítla zaplatit žalobkyni jakoukoliv částku s tím, že s tím nemá nic společného. Současná jednatelka žalované uvedla, že je jednatelkou žalované od , datum, , k materiálům se dostala až , datum, , o celé situaci nic neví. Ve vyjádření ze dne , datum, žalovaná uvedla, že vedou jednání s žalobkyní a po dokončené inventuře za dané období jí bude vyplacen rozdíl ve mzdě.3. K dotazu soudu žalobkyně potvrdila, že nepodala žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru.4. Z listiny nazvané rozvázání pracovního poměru datované , datum, bylo zjištěno, že pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen dohodou dle ustanovení § 49 zákoníku práce ke dni , datum, .5. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které vznikl pracovní poměr žalobkyně u žalované se dnem nástupu do zaměstnání dne , datum, , s výkonem druhu práce barmanka s místem výkonu práce Švehlova 32/15, 106 00, Praha 10 – Záběhlice. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do , datum, . V článku III. pracovní smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že mzda je splatná vždy do 20. dne v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu. Mzda je sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu nejvýše 150 hodin v kalendářním roce. V článku VII. pracovní smlouvy bylo ujednáno, že se pracovní doba sjednává v rozsahu 40 hodin týdně.6. Z mzdového výměru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplynulo, že základní měsíční hrubá mzda žalobkyně u žalované činila , částka, s tím, že k této mzdě může zaměstnavatel poskytnout nenárokovou odměnu podle své úvahy při zohlednění množství a kvality práce odvedené zaměstnancem maximálně do výše , částka, měsíčně.7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy. Z doručenky vyplynulo, že tato výzva byla doručena žalované dne , datum, .8. V předžalobní výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné mzdy ve výši , částka, .9. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované bylo zjištěno, že tato podniká s předmětem podnikání, mimo jiné výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona, nájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a jiné také hostinská činnost. Jednatelem žalované je paní , jméno FO, s dnem vzniku funkce , datum, , předtím byl jednatelem žalované (od , datum, do , datum, ) , jméno FO, .10. Z přehledu SMS komunikace se podává, že žalobkyně komunikovala s předchozím jednatelem žalované panem , jméno FO, , kdy , datum, . žádala o doplacení dlužné mzdy a řádné ukončení pracovního poměru.11. Z emailové zprávy ze dne , datum, se podává, že se v té době zpracovávala žádost žalobkyně o podporu v nezaměstnanosti (klientská zóna MPSV).12. V přípisu ze dne , datum, sděloval pan , jméno FO, za žalovanou žalobkyni, že s žalobkyní vedou jednání, a po dokončené inventuře za dané období ji bude doplacen rozdíl ve mzdě (s tím, že v pokladně chyběly nějaké peníze, které žalobkyně následující den vrátila)..13. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení částečně co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, dle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) zastaveno.14. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , byla ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 o. s. ř. připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o požadavek žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.15. Předmětem řízení nadále tedy zůstal požadavek žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.16. Svědkyně , jméno FO, , zaměstnankyně žalované, bývalá kolegyně žalobkyně vypověděla, že ohledně pracovního ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované ví pouze o tom, že se „nijak nedohodly“ bližší podrobnosti však nezná. Potvrdila, že žalobkyně neobdržela mzdu za měsíce leden a únor , Anonymizováno, , což ví z toho, že spolu bydlely a nájem tehdy hradila sama, žalobkyně jí sdělovala, že žádné peníze nedostala. Sama svědkyně mzdu za uvedené měsíce obdržela, neví však, zda včas. Potvrdila, že žalobkyně urgovala u žalované doplatek dlužné mzdy každý den, kdy byla v práci, nejprve u pana , jméno FO, , později u pana , jméno FO, , doplatek dlužné mzdy urgovala i formou SMS. Má za to, že žalobkyně využila všechny možnosti, aby mzdu získala. Žalobkyně u žalované pracovala do konce února , Anonymizováno, , poslední směnu měla dne , datum, . K předání listin o ukončení pracovního poměru u žalobkyně došlo později, asi 2–3 měsíce po skončení pracovního poměru, ale přesně neví.17. Svědek , jméno FO, vypověděl, že k žalované nastoupil v květnu , Anonymizováno, , to tam již žalobkyně nebyla, nedostal žádnou pracovní smlouvu, pracoval tam takzvaně na černo. Po všech výmluvách nedostal žádnou písemnou smlouvu a nedostal ani žádnou mzdu, pracoval tam takto dva měsíce, nezaplatili mu ani korunu. Vždy jednal s panem , jméno FO, . Ví o tom, že údajně žalobkyni nebyla vyplacena mzda za měsíce leden a únor , Anonymizováno, , to ví od žalobkyně.18. Svědek , jméno FO, uvedl, že poučení rozuměl a vypovídat bude. Potvrdil, že zná účastníky řízení, přičemž žalobkyni zná z doby, kdy jí jako osoba pověřená předchozím jednatelem žalované předával výpověď z pracovního poměru; současně uvedl, že žalovaná je jeho matkou. K otázce vyplacení mzdy žalobkyni za leden a únor , Anonymizováno, svědek uvedl, že o této skutečnosti nemá žádné informace, neboť nebyl jednatelem ani majitelem společnosti a interní záležitosti neřešil. Potvrdil, že někdy v únoru žalobkyni předával dohodu o rozvázání pracovního poměru a po předložení listiny datované , datum, ji identifikoval jako dokument, který žalobkyni předal. Zda byla žalobkyni mzda vyplacena, se podle svých slov nedozvěděl; připustil, že „někdo mohl něco povídat“, avšak neměl pravomoc o těchto otázkách rozhodovat. K vlastní pracovní pozici uvedl, že od června působil u žalované jako externí nákupčí, přičemž interní záležitosti neměl na starosti. Dále doplnil, že při předávání výpovědi žalované neměla jeho matka se společností žádnou souvislost, neboť do června byla veškerá rozhodovací pravomoc na panu , jméno FO, , jehož jménem byla žalobkyni výpověď rovněž předávána, a v té době podle svědka „neseděly peníze v kase“.19. Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2026 Sb. zákoníku práce ve znění účinném od , datum, do , datum, (dále jen „zákoník práce“ či „z. p.“) je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za