8 C 215/2020-43 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši [částka] a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však neuhradil svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas, a proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Výše uvedená smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku celkem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] postoupila s účinností ke dni [datum] svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] (tj. jistinu [částka] a souhrnný poplatek po zohlednění úhrady žalovaného ve výši [částka]). Společnost [anonymizována dvě slova] postoupila s účinností ke dni [datum] svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně naposledy marně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalovaného částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši [částka] v hotovosti. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se vrátit [právnická osoba] jistinu [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tj. zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku [částka] v [anonymizováno] pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na svůj dluh pouze částku ve výši [částka] Smlouva o půjčce dále obsahovala ustanovení, že její součástí jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce. V čl. 8 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] jako postupitel a [právnická osoba] S. á. r. l jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek. Následně dne [datum] uzavřela [právnická osoba] S. á. r. l jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. V příloze smluv je mezi postupovanými pohledávkami uvedena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným dle podacího archu dne [datum]. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Pro určení rozhodného hmotného práva se použije Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřená k podpisu v [anonymizováno] dne [datum], která se uplatní u smluv uzavřených v období od [datum] do [datum]. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z jejího čl. 5 a dále z čl. 3 odst. 1, podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Dle čl. 16 smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, se smlouva řídí ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb. a č. 321/2001 Sb. V dané věci se proto bude postupovat podle právního řádu České republiky. 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“). 10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 11. V daném případě si smluvní strany ujednaly úročené přenechání peněžních prostředků předaných při podpisu smlouvy a tento závazkový vztah je možné podřadit pod smlouvu o půjčce i o úvěru, proto je třeba při výkladu právního jednání přihlédnout k označení smlouvy zvolenému stranami, které svědčí o vůli účastníků uzavřít smlouvu o půjčce dle dále citovaného § 657 an. obč. zák. 12. Podle § 657 obč. zák smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 13. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 14. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o půjčce, přičemž z doložených listin vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému půjčku skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jejím splácením. 16. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v uzavřené smlouvě o půjčce ujednali úrok ve výši [částka] (ve smlouvě sice označený jako souhrnný poplatek, nicméně svojí povahou se jedná o odměnu za půjčení peněz, tj. úrok, jak ostatně potvrzuje i žalobkyně ve svém návrhu). Takto sjednaný úrok činí [anonymizováno] poskytnuté jistiny a při splatnosti 53 týdnů (1,019 roku) se pak jedná o úrok ve výši [anonymizováno] ročně ([anonymizováno] / [anonymizováno]). Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, uzavřel, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněži