ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2021:16.C.265.2021.3 Datum: 2021-10-27 Předmět: o zaplacení 18 016 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", " ["notářský zápis""peněžité plnění""společenství vlastníků jednotek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 18 016 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.).
Žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2021 se žalobce domáhá zaplacení částky 18 016 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] [příjmení] [jméno] – byt v budově [adresa], [ulice] ulice, [obec]. Správu domu zajišťuje žalobce. Žalovaný je na základě stanov žalobce povinen hradit měsíční příspěvek na výdaje spojené se správou a provozem domu a zálohy na služby spojené s bydlením. Žalovanému vznikl nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s bydlení za rok 2019 ve výši 3 713 Kč, splatný dne 31. 5. 2020. Dále žalovanému vznikl z vyúčtování služeb spojených s bydlením za rok 2020 nedoplatek ve výši 2 261 Kč, splatný dne 31. 5. 2021. Dále za období od ledna do června 2021 žalovaný neprovedl ani jednu úhradu a dluží tak žalobkyni za toto období částku 12 042 Kč představující 6 x měsíční příspěvek na výdaje spojené se správou a provozem domu a zálohy na služby spojené s bydlením ve výši 2 007 Kč měsíčně. Žalobce zaslal žalovanému prostřednictvím právní zástupkyně předžalobní upomínku ze dne 12. 5. 2021, ale bezvýsledně. Ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil.
Žalovaný k věci uvedl, že žalovaný nárok neuznává, neboť jednotlivá vyúčtování jsou zcela zjevně chybná a obsahují zřejmé omyly a nesprávnosti. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce mohl své právo uplatnit u soudu již dříve a žalovanému se tak nemuselo navyšovat příslušenství pohledávky, ze strany žalované jde o jednání příčící se dobrým mravům. Žalovaný navrhl soudu, aby žalobu zamítnul. Na výzvu soudu ze dne 8. 9. 2021, č.j. 16 C 265/2021-14, aby uvedl, v čem konkrétně jsou vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2019 a 2020 zjevně chybná a jaké zřejmé omyly a nesprávnosti tato vyúčtování obsahují, žalovaný nereagoval.
K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
Ze žalobcem předložených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Žalovaný je podle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem bytové jednotky [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec] umístěné ve čtvrtém nadzemním podlaží, zapsané na
[list vlastnictví] pro k. ú. [příjmení] [jméno], obec Benátky nad Jizerou (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobce je společenství vlastníků bytových jednotek, v jehož stanovách v čl. 4 odst. 2 písm. c) je uvedeno, že člen společenství je povinen včas platit zálohy na úhradu služeb a uhradit nedoplatek z jejich vyúčtování nejpozději do dvou kalendářních měsíců po uplynutí lhůty čtyř kalendářních měsíců od skončení zúčtovacího období a podle čl. 8 odst. 6 včas platit zálohy na náklady na služby vždy ke 25. dni příslušného kalendářního měsíce (prokázáno notářským zápisem o rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků ze dne 9. 5. 2016, stanovami společenství vlastníků). Nedoplatek žalovaného za vyúčtování zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užívání bytu činil za rok 2019 částku ve výši 3 713 Kč a za rok 2020 částku ve výši 2 261 Kč (prokázáno vyúčtováním zálohových úhrad za služby spojené s užíváním prostoru za rok 2019 a vyúčtováním zálohových úhrad za služby spojené s užíváním prostoru za rok 2020). Žalovaný uvedené nedoplatky nezaplatil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by nedoplatky uhradil). Měsíční platby záloh za služby byly od 1. 1. 2021 předepsány ve výši 2 007 Kč (prokázáno předpisem příspěvku a záloh za služby ze dne 20. 7. 2021). Žalovaný neuhradil správci předepsané měsíční platby po 2 007 Kč za měsíce leden až červen 2021 v celkové výši 12 042 Kč (prokázáno dokumentem měsíční saldo a platby ze dne 20. 7. 2021, žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uvedené platby hradil). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2021, odeslanou dne 14. 5. 2021 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2021 a podací stvrzenkou ze dne 14. 5. 2021).
Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
Podle § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.
Podle § 1190 věty první o. z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků.
Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.
Žalovaný je jako majitel bytové jednotky členem společenství vlastníků (§ 1194 o. z.). Má tedy povinnost hradit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (§ 1180 a § 1181 o. z.), výši záloh a datum jejich splatnosti stanovilo společenství vlastníků jednotek (§ 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.). Žalovaný zálohy nehradil řádně a včas, za měsíce leden až červen 2021 neuhradil nic, výše záloh byla na uvedená období v souladu se stanovami žalobce stanovena na částku 2 007 Kč měsíčně, splatnost záloh byla podle stanov ke 25. dni příslušného kalendářního měsíce.
Za roky 2019 a 2020 žalobce řádně vyúčtoval žalovanému skutečnou výši nákladů na služby v souladu s § 7 zákona č. 67/2013 Sb., podle čl. 4 odst. 2 písm. c) stanov společenství vlastníků jednotek se vyúčtované nedoplatky staly splatnými. Žalovaný však uvedené nedoplatky neuhradil.
Vyúčtování nedoplatků za roky 2019 a 2020 splňuje všechny náležitosti stanovené právními předpisy (§ 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.). Žalovaný ani k výzvě soudu neupřesnil, v čem by měla být vyúčtování zcela zjevně chybná, nebo jaké zřejmé omyly a nesprávnosti by měla podle něj obsahovat. Soud žádné chyby, omyly a nesprávnosti vyúčtování neshledal.
Přisvědčit nelze ani argumentu žalovaného, že žalobce nepřiměřeně dlouho otálel s uplatněním své pohledávky u soudu, přičemž nepřiměřeně narostlo příslušenství pohledávky. Jednak žalobce žaloval v červenci 2021 dlužné částky splatné v letech 2020 až 2021, což je zcela přiměřené a nejde o nijak neobvykle dlouhé otálení s uplatněním nároku (když navíc žalobce předtím žalovaného ještě vyzýval k úhradě dlužné částky). Navíc žalovanému nic nebránilo dlužné částky uhradit a narůstání úroku z prodlení tak zastavit – to však neučinil ani po podání žaloby (lze tedy předpokládat, že ani včasnější podání žaloby žalobcem by dalšímu narůstání úroků z prodlení nezabránilo). Jednání žalobce tak soud nepovažuje za rozporné s dobrými mravy.
Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti dle stanov (jednotlivé zálohy na plnění za rok 2021 do 25. dne každého měsíce, vyúčtované nedoplatky za plnění za roky 2019 a 2020 vždy do 31. 5. daných roků), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobce má proto nárok na požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení.
Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 129,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 1 860 Kč (když tarifní hodnota sporu je 18 016 Kč) za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, účast na jednání soudu dne 27. 10. 2021), z částky 930 Kč za odeslání předžalobní upomínky (§ 11 odst. 2 a. t.), ze čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 1 619,10 Kč. Náhrada nákladů žalobce v celkové výši 10 129,10 Kč byla přisouzena rovněž v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.