16 C 284/2021-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 4 000 Kč jako jistiny úvěru, částky 1 384 Kč jako poplatku za prodloužení termínu splatnosti a zaplacení úroku z prodlení, to vše na základě smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba], jako původní věřitelkou. 2. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 3. Žalovaná a společnost [právnická osoba], podepsaly dne prostředky elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru a dodatek této smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že klient požádal o poskytnutí úvěru a věřitel s poskytnutím úvěru souhlasí, že věřitel poskytne na účet klienta částku 4 000 Kč a klient se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit. [právnická osoba], poskytla dne 13. 3. 2017 žalované převodem na účet částku 4 000 Kč. Žalovaná tuto částku žalobkyni nesplatila, a to ani po zaslání oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy. [právnická osoba], uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se společností se žalobkyní. 4. K dotazu soudu, jakým způsobem věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, se žalobkyně nevyjádřila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.) prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek soudního dvora Evropské unie – druhého senátu, ze dne 5. 3. 2020 ve věci [anonymizováno] [právnická osoba] proti [anonymizováno], C -679/18). 7. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti nic netvrdí, neunesla tak břemeno tvrzení v tomto ohledu. 8. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., žalovaná je proto povinna uhradit pouze částku 4 000 Kč, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy. 9. Žalované bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.) 10. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti (v termínu dle výzvy žalobkyně – srov. § 1958 odst. 2 o. z.), dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení, avšak pouze za dobu od uplynutí lhůty, poskytnuté žalované ve výzvě k úhradě. 11. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 12. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 4 000 Kč, tedy ze 74,3 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 1 384 Kč, tedy z 25,7%. Žalobkyni proto náleží náhrada 48,6 % (74,30 – 25,7) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 200 Kč, a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 48,6 % z částky 1 489 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 724 Kč. 14. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.