19 C 222/2021-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 245 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o úvěru č. 1159587275-0 ze dne 16. 11. 2017 (dále jen„ smlouva“). Ve smlouvě se žalovaný zavázal uhradit celkovou částku představující jistinu ve výši 10 000 Kč Smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve registroval zadáním osobních a dalších údajů, po jejichž vyplnění mu byl zřízen uživatelský účet. Následně žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni prostřednictvím elektronického formuláře požádal o poskytnutí konkrétního úvěru. Na základě této žádosti byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, a to převodem na jím sdělený bankovní účet. Tyto peněžní prostředky měly být splaceny dne 17. 12. 2017, a to v jediné splátce. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti sjednanou částku neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení, v důsledku čehož vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, jakož i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, a to s účinností ke dni 24. 7. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 8. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 12. 3. 2021. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce 2 245 Kč, dále úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 235,07 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení (tento požaduje až ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky). Na základě nedostatečně prokázaného řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně soudem tázána, zda na podaném návrhu trvá. Následně dne 5. 8. 2021 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to co do částky 2 245 Kč, která představuje smluvní pokutu. Dále tedy žalobkyně požaduje pouze nesplacenou jistinu ve výši 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 235,07 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 16. 11. 2017 se žalovaným prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru č. 1159587275-0, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky splatit dne 17. 12. 2017 (prokázáno citovanou smlouvou o úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč poskytla, a to převodem na účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě ([bankovní účet]), žalovaný však uvedenou částku do sjednaného dne splatnosti v plné výši neuhradil (prokázáno Čerpáním úvěru ze dne 4. 12. 2019). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni 24. 7. 2019 (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou k této smlouvě). Žalovaný byl o postoupení pohledávky řádně vyrozuměn a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2019 a podacím archem). Předžalobní výzvou k plnění ze dne 12. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 17 925 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 385,62 Kč, a to nejpozději do 22. 3. 2021. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, neučinil tak ani na základě předžalobní výzvy k plnění (prokázáno citovanou Výzvou před podáním žaloby a podacím archem). 5. Dne 5. 8. 2021 došlo ze strany žalobkyně k částečnému zpětvzetí žaloby, a to co do částky 2 245 Kč představující smluvní pokutu (prokázáno citovaným částečným zpětvzetím žaloby). Soud proto v souladu s § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, a to výrokem I. 6. Soud se dále zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 7. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného netvrdila ničeho, ani nepředložila žádný důkaz. Proto byla žalobkyně soudem upozorněna na nedostatečně prokázanou úvěruschopnost žalovaného. Současně soud žalobkyni upozornil, že v takovémto případě bude nárok přiznán z titulu bezdůvodného obohacení, nikoli z titulu spotřebitelského úvěru. Následně žalobkyně vzala částečně žalobu zpět, a to co do částky 2 245 Kč, která představuje smluvní pokutu. Žalobu ve zbytku ponechala žalobkyně zachovánu, tedy co do nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, co do zákonného úroku z této částky, a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 235,07 Kč. 8. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. 9. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, kterou jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni na jistině splacena, tj. částky 10 000 Kč, žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě vyhověl, a to v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. Ve zbývajícím rozsahu, který se týkal zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 25. 7. 2019 do zaplacení a částky 1 235,07 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení, soud žalobu zamítl, a to s odkazem na judikaturu soudů týkající se úroků z prodlení ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2723/2020). Dle závěrů judikatury prodlení nastává až na základě doručení žaloby žalovanému (dne 16. 5. 2021), a ode dne následujícího lze přiznat úroky z prodlení. Žalobu lze totiž považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení až v okamžiku jejího doručení žalovanému, na rozdíl od žalobcem zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. jdoucím ode dne následujícího po doručení žaloby, tj. od 17. 5. 2021, do zaplacení. 10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jin