19 C 241/2021-40 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 10. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 023 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 38 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 958 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným dne 25. 8. 2015 uzavřela nájemní smlouvu (dále jen„ smlouva“), na základě které žalobkyně přenechala žalovanému k užívání byt na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ byt“). Žalobkyně je vlastníkem obytného domu, ve kterém se předmětný byt nachází. Nájemní vztah byl čtyřikrát prodloužen dodatky, až nakonec skončil dne 28. 2. 2018. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 4 500 Kč. Současně se žalovaný zavázal hradit paušální částku 38 Kč měsíčně, která představuje úhradu dalších služeb spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování. Žalovaný žalobkyni na dlužnou částku za tyto služby uhradil celkem 38 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil včas, když za období říjen 2017 a únor 2018 neuhradil nájemné ve výši 9 000 Kč. Za období od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 žalovaný spotřeboval na službách poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu částku 15 947 Kč. Žalovaný žalobkyni na dlužnou částku za tyto služby uhradil celkem 6 962 Kč. Celková žalovaná částka 18 023 Kč se skládá z dlužného nájemného ve výši 9 000 Kč, z dlužné úhrady služeb ve výši 8 985 Kč a z dlužné úhrady služeb, které nejsou předmětem vyúčtování, ve výši 38 Kč. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřili, ačkoli jim výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně jakožto pronajímatel se žalovaným jakožto nájemcem uzavřela dne 25. 8. 2015 nájemní smlouvu [číslo] BCL (dále jen„ smlouva“), na základě které žalobkyně přenechala žalovanému k užívání byt [číslo] na 4. nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa žalovaného], jejímž vlastníkem je žalobkyně. Smlouva byla sjednána na dobu určitou v délce trvání 3 měsíců, počínaje dnem 1. 9. 2015. Nájemné bylo sjednáno měsíční částkou ve výši 3 150 Kč se splatností vždy nejpozději v průběhu posledního kalendářního dne kalendářního měsíce. Současně byly sjednány měsíční zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu, které byly splatné vždy spolu s nájemným, a jejich výše se odvíjela od vyúčtování jednotlivých energií. Sjednané úhrady měl žalovaný zasílat na bankovní účet žalobkyně uvedený ve smlouvě. Strany si ve smlouvě ujednaly, že prodlení s úhradou nájemného či jiných plateb se považuje za hrubé porušení povinností nájemce a jako takové může vést k výpovědi nájmu ze strany pronajímatele (prokázáno citovanou smlouvou o nájmu a informací o pozemku). Doba trvání smlouvy byla celkem čtyřikrát prodloužena dodatky ke smlouvě, a to do 31. 8. 2018. Dodatkem ze dne 19. 11. 2015 došlo ke změně výše nájemného z částky 3 150 Kč na částku 4 500 Kč (prokázáno citovanými dodatky ze dne 19. 11. 2015, 16. 2. 2016, 22. 8. 2016 a 24. 8. 2017). Dne 8. 2. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o skončení nájmu bytu, v rámci které bylo sjednáno, že nájem bytu skončí ke dni 28. 2. 2018 s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit nedoplatek úhrad za plnění spojená s užíváním bytu. Žalovaný se dále zavázal, že nejpozději ke dni skončení nájmu byt vyklidí a odevzdá jej žalobkyni. K předání bytu došlo dne 27. 2. 2018 (prokázáno citovanou dohodou o skončení nájmu bytu a protokolem o předání a převzetí bytu). Za období od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 žalovaný spotřeboval na službách poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu částku 15 947 Kč. Žalovaný žalobkyni na dlužnou částku za tyto služby uhradil celkem 6 962 Kč (prokázáno vyúčtováním služeb [číslo] z roku 2018). Žalovaný byl žalobkyní k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů vyzván předžalobní výzvou (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 8. 7. 2021 a podacím lístkem). 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. 7. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Podle § 2236 odst. 1 o. z. se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. 9. Podle § 2247 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. 10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Ve věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 8. 2015 uzavřena nájemní smlouva na dobu 3 měsíců, jejímž předmětem byl výše specifikovaný byt. Ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 3 150 Kč měsíčně, spolu s úhradami za plnění spojená s užíváním bytu, jejichž výše byla určována dle aktuálního vyúčtování energií. Čtyřmi dodatky byla prodloužena doba trvání nájemní smlouvy do 31. 8. 2018 a došlo ke změně výše nájemného na částku 4 500 Kč. Dne 28. 2. 2018 nájemní vztah skončil dohodou. Žalovaný nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nehradil řádně a včas, za období říjen 2018 a únor 2018 dlužil žalobkyni na nájemném částku 9 000 Kč. Za období od 1. 1. 2018 do 28. 2. 2018 dlužil žalobkyni na úhradách za plnění spojená s užíváním bytu částku 8 996 Kč. Celková dlužná částka tak činí 18 023 Kč. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni i zákonné úroky z prodlení z dlužné částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 840,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 023 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč.