7 C 261/2021-30 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 050 Kč s příslušenstvím. 2. Požadavek na zaplacení uvedené žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný neuhradil úvěr, který mu poskytla společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 5. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou kapitalizované úroky ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroku a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje dnem 22. 5. 2018 a konče dnem 9. 7. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku 7 950 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla ve výši 225 Kč na jistinu, ve výši 3 000 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, ve výši 2 950 Kč na odměnu za administrativní činnost a ve výši 1 775 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalovaná částka ve výši 19 050 Kč se skládá z dlužné jistiny 14 775 Kč, dlužné odměny za administrativní činnost ve výši 50 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 225 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 4 406,38 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 281,92 Kč, úroku ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny 14 775 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 14 775 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 3. Doplněním žaloby ze dne 27. 9. 2021 žalobkyně k výzvě soudu ze dne 7. 9. 2021, č. j. 7 C 261/2021-11 k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z výplatní pásky a pracovní smlouvy žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem 10 783 Kč a žije s rodiči. 4. Při jednání ve věci samé, které proběhlo dne 14. 10. 2021, žalovaný namítal, že paní, která od něj měla splátky úvěru v hotovosti vybírat, s ním přestala komunikovat poté, co se omlouval, že nemá na zaplacení. Více se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, pouze požádal o umožnění splácet svůj dluh ve splátkách po 500 Kč, pokud soud uzná žalobu důvodnou. 5. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav: 6. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně dokládala svou procesní subjektivitu. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 15. 5. 2018 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému téhož dne úvěr 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 27 000 Kč, která byla v částce 15 000 Kč jistinou, v částce 3 000 Kč kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy, v částce 3 000 Kč administrativním poplatkem a v částce 6 000 Kč odměnou za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že obnos 15 000 Kč převzal v hotovosti. 8. Z karty zákazníka s žádostí o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč v hotovosti s dobou splatnosti 60 týdnů a hotovostním výběrem splátek. Žalovaný uvedl, že je ženatý, žije s rodiči, má vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu určitou od listopadu 2017 do 30. 6. 2018, nemá žádné jiné peněžité závazky. Jako celkové měsíční příjmy uvedl žalovaný příjem ze zaměstnání ve výši 10 783 Kč, jako celkové měsíční výdaje uvedl částku 6 500 Kč, která se sestávala z výdajů žalovaného na bydlení ve výši 1 500 Kč a osobních výdajů ve výši 6 000 Kč. Správně byla v žádosti uvedena výše použitelného příjmu 3 283 Kč. 9. Z pracovní smlouvy žalovaného ze dne 27. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaný pracoval od 27. 11. 2017 u zaměstnavatele [právnická osoba] Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2018. 10. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že zaměstnavatel nevyloučil prodloužení pracovního poměru s žalovaným sjednaným na dobu určitou. 11. Z výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že za měsíc leden 2018 byla žalovanému vyplacena po odečtení zákonných srážek a zálohy (3 000 Kč) mzda ve výši 7 894 Kč. Za měsíc únor 2018 byla žalovanému vyplacena po odečtení zákonných srážek a zálohy (3 000 Kč) mzda ve výši 7 544 Kč. Za měsíc březen 2018 byla žalovanému vyplacena po odečtení zákonných srážek a zálohy (2 000 Kč) mzda ve výši 8 912 Kč. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 1. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 22. 2. 2021 se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 14. Z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 a podacího lístku ze dne 14. 5. 2021 vyplývá, že žalovaný byl k zaplacení žalované částky před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této. 15. Žalovaný nerozporoval tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně, že na svůj dluh uhradil pouze částku 7 950 Kč. 16. Soudu jsou z jeho úřední činnosti známy částky životního a existenčního minima, přičemž životní minimum za měsíc pro jednotlivce činilo 3 860 Kč a existenční minimum za měsíc činilo 2 490 Kč. Životní minimum pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let činilo 1 970 Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let 2 420 Kč a pro nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let 2 770 Kč. Na skutečnost, že výdaje uvedené žalovaným neodpovídají při třech nezaopatřených dětech životnímu minimu, byla zástupkyně žalobkyně při jednání soudu upozorněna. 17. Návrh žalovaného o provedení důkazu přípisem paní, který chodila peníze vybírat, soud zamítl, neboť z předložených listinných důkazů měl skutkový stav za dostatečně prokázaný v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 18. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 19. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 15. 5. 2018, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 27 000 Kč, tvořenou jistinou 15 000 Kč, úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutí úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného tak, že u žalovaného sice ověřila jeho měsíční příjem, ten ovšem neodpovídal žalovaným uváděné výši, resp. žalovanému vyplácení částka mzdy neodpovídala výši příjmu uvedené žalovaným v žádosti o úvěru. V okamžiku uzavření smlouvy byl žalovaný zaměstnán na dobu určitou, příjem ze zaměstnání měl tak garantován pouze na několik počátečních splátek. Jiné příjmy žalovaného či majetek větší hodnoty žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni neuvedl ani nedoložil. Měsíční výdaje či výši vyživovací povinnosti žalovaného vůči jeho třem nezletilým dětem, případně vůči manželce (žalovaný uvedl, že je ženatý) právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala. Při výši ověřeného příjmu (10 544 Kč až 10 912 Kč), uvedené výši měsíčních výdajů žalovaného 7 500 Kč a zohlednění výdajů na živobytí a bydlení žalovaného a jeho třech dětí, by žalovaný na splácení poskytnutého úvěru neměl. Právní předchůdkyně žalobkyně nezjistila (a ani nezjišťovala) skutečnosti, které by svědčily o tom, že ženatý žalovaný při třech nezaopatřených dětech má skutečně (výrazně) nižší náklady na živobytí a bydlení, než jsou výdaje dle životního a existenčního minima. 20. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>21. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>22. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytova