7 C 291/2021-43 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 34 538,56 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 16 259 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 901 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná částka ve výši 34 538,56 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 538,56 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru v kapitalizované výši 4 462,78 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 3 575 Kč, úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z téže částky a za téže období. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná je státním občanem Polské republiky, avšak v době uzavření předmětné smlouvy měla bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). 4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a z přehledu plateb ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná se zavázala k zápůjčce uhradit i poplatek ve výši 16 259 Kč, který byl vypočten jako součet úroků ve výši 4 901 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatků za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách po 2 015 Kč a poslední 18. splátce ve výši 2 004 Kč Smluvní podmínky obsahují bližší úpravu práv a povinností právní předchůdkyně žalobkyně a žalované. 6. V zákaznické kartě ze dne [datum] je uvedeno, že výše zápůjčky činí 10 000 Kč, nikoli 20 000 Kč, jak je uvedeno v žalobních tvrzeních a předmětné smlouvě o zápůjčce. Celkové příjmy žalované jsou udávány částkou 16 010 Kč a představuje je mzda. Celkové výdaje jsou uváděny v částce 4 000 Kč. Zákaznická karta dále dokládá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě nájemní smlouvy, ze které vyplývá, že celková výše nájmu byla stanovena na 10 400 Kč měsíčně. Uvedené výdaje v zákaznické kartě tak neodpovídají skutečnosti, když jen nájemné činí 10 400 Kč, tj. veškeré výdaje žalované nemohou odpovídat uvedené částce 4 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované měla být dále posuzována z pracovní smlouvy, výplatních pásek a lustrací v insolvenčním rejstříku. K těmto tvrzením žádné důkazy nepředložila. Není tak zřejmé, na základě jakých dokladů právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši příjmů a výdajů žalované. Navíc částka výdajů uvedená v zákaznické kartě je zcela nepřiměřeně nízká a neodpovídá ani uváděné výši nájemného, natož dalším pravidelným výdajům jednotlivce. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] se podává, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 9. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum]. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 11. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 36 259 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a souhrnným poplatkem 16 259 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč, resp. 2 004 Kč v případě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalované tak, že u žalované nesprávně zjistila výši výdajů žalované, když nezohlednila sjednanou výši nájemného ani běžné výdaje spojené s bydlením a živobytím, a neověřila příjmy žalované. 12. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat ust. § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. 13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. <i>14. Dle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>15. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>16. Dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.</i> <i>17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>19. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>20. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>21. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>22. Dle ust. §