7 C 340/2021-69 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 4. 11. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 26 744 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který poskytla žalobkyně žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 3. 2020. Žalobkyně žalované poskytla dne 12. 3. 2020 úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem i částku ve výši 109 Kč měsíčně, jež představuje pojištění schopnosti žalované splácet. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a úhrad za pojištění se žalovaná zavázala uhradit v 30 měsíčních splátkách po 3 368 Kč, počínaje měsícem dubnem 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem na svůj dluh uhradila částku 12 736 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo dne 13. 9. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění žalovaná uhradila částku ve výši 22 800 Kč. Žalovaná částka ve výši 26 744 Kč se skládá z dlužné jistiny 17 363,22 Kč, dlužných částek smluvních pokut ve výši 9 381,26 Kč a dlužných úroků za poskytnutí úvěru. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že byla zkoumána na základě dokladů a informací od ní získaných, dále z databází (SOLUS, NRKI) i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Jelikož se žalovaná, ač řádně obeslána, k jednání (po telefonické /nikoli včasné a důvodné/ omluvě) nedostavila a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Soud účastníky přípisem ze dne 15. 11. 2021 informoval o tom, že nemá za řádně prokázané zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) ze strany žalobkyně. V uvedeném přípisu byla žalobkyně současně soudem upozorněna, že výše sjednaného úroku 102,09 % je v rozporu s dobrými mravy jakožto nepřiměřené vysoký úrok. Žalobkyně následně vzala částečně žalobu zpět, co do částky 4 203 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 203 Kč ode dne 1. 11. 2020 do zaplacení, co do částky 1 537,16 Kč a co do úroku 71,85 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 15. 9. 2020 do 9. 12. 2020, a požádala o částečné zastavení řízení v tomto rozsahu. 6. Dle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud nezjišťoval stanovisko žalované ke zpětvzetí návrhu, když byla žaloba vzata zpět ještě před zahájením jednání ve věci samé a nesouhlas žalovaného by nebyl důvodem neúčinnosti zpětvzetí žaloby (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). 7. Z tohoto důvodu soud v předmětné věci řízení částečně zastavil s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně (výrok I.). 8. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující: 9. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 3. 2020, z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ze dne 13. 3. 2020, z předsmluvního formuláře, z dokladu o vyplacení úvěru a z pojistné smlouvy má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 102,09 % ročně a poplatky za pojištění ve výši 109 Kč měsíčně. Úvěr byl žalované vyplacen dne 12. 3. 2020. Celkovou částku ve výši 97 770 Kč navýšenou o sjednané pojistné se žalovaná zavázala žalobkyni splácet v 30 měsíčních splátkách po 3 368 Kč. 10. Z karty klienta se podává, že žalovaná uhradila celkem částku 35 536 Kč. 11. Z dokumentu Hodnocení klienta a z oznámení ČSSZ ze dne 30. 12. 2019 se podává, že o majetkové situaci žalované žalobkyně zjistila, že její čistý měsíční příjem činí 12 020 Kč, přičemž se jedná o invalidní důchod třetího stupně. Ve výdajové stránce byly zaneseny částky životního minima ve výši 3 410 Kč, náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, tj. částka ve výši 4 410 Kč a rezerva ve výši 500 Kč. Z výpisu z registru [příjmení] a ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu se podává, že žalovaná není evidována jako dlužník. 12. Z výpisu z účtu žalované za období 1. 9. 2019 – 30. 9. 2019 je zřejmé, že žalovaná v měsíci září 2019 skončila v plusu 41,30 Kč. 13. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 13. 9. 2020 včetně podacího archu žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalované s úhradou jejích splatných závazků žalobkyně závazek žalované ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 40 163 Kč. 14. Z opakovaných výzev k zaplacení dluhu ze dne 13. 7. 2020, 10. 8. 2020 a 10. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 15. Předžalobní výzvou ze dne 13. 10. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne žalobkyně prokazuje, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. 16. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: 17. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru a pojistné smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni vrátila částku ve výši 35 536 Kč, tj. žalovaná uhradila žalobkyni částku vyšší, než byla jistina úvěru. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Rovněž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. 18. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>19. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>20. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>21. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>22. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>23. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>24. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>25. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>26. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 27. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho m