11 C 338/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 4. 6. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Právní předchůdkyně žalobkyně při podpisu smlouvy poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru částku 4 700 Kč. Dne 23. 6. 2021 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým byla navýšena jistina na částku 12 000 Kč. Žalovaná se částku navýšené jistiny zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit s příslušenstvím do 4. 7. 2021. Žalovaná sjednanou částku právní předchůdkyni žalobkyně včas a řádně nevrátila. V důsledku prodlení žalované s vrácením jistiny byla žalovaná povinna zaplatit původní věřitelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kapitalizovanou za období od 5. 7. 2021 do 5. 1. 2022 částkou 2 208 Kč a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 6. 1. 2022. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 14 358 Kč a seskládala se z jistiny 12 000 Kč, smluvní pokuty 2 208 Kč a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila žalobkyni rovněž ničeho, ač byla k zaplacení žalované částky vyzvána upomínkou ze dne 18. 2. 2022 a dva krát osobně upomínána. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení jistiny 12 000 Kč společně s kapitalizovaným úrokem 150 Kč (částka odpovídá paušální náhradě nákladů na upomínání), se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny, kapitalizovaným za období 5. 7. 2021 do 5. 1. 2022 částkou 514,19 Kč a dále od 7. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč za odeslaný dopis (39 Kč) a dvě osobní návštěvy (2 x 217 Kč) a smluvní pokutu 2 208 Kč. 2. Dříve než soud zahájil jednání ve věci samé, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět pro částku 2 358 Kč, odpovídající kapitalizovanému úroku 150 Kč a smluvní pokutě 2 208 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované. 3. Pro částečné zpětvzetí žaloby soud řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. Souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby dle § 96 odst. 3 o.s.ř. nebyl v souladu s § 96 odst. 4 o.s.ř. vyžadován. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaná uzavřela dne 4. 6. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 4 700 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku do 30 dnů od jejího poskytnutí. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Dne 23. 6. 2021 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru téhož čísla, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku do 4. 7. 2021 Částku 7 300 Kč převedla právní předchůdkyně žalobkyně dne 23. 6. 2021 na účet č. [bankovní účet], ze kterého jí žalovaná téhož dne uhradila verifikační platbu 1 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Před uzavřením první smlouvy byla žalovaná seznámena se svými právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2021 a ze dne 23. 6. 2021, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami pro poskytování úvěrů splatných jednorázově a výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaná se ocitla v prodlení s vrácením úvěru, pročež ji právní předchůdkyně opakovaně vyzývala upomínkami ze dne 18. 7. 2021, ze dne 27. 7. 2021 a ze dne 4. 8. 2021 k zaplacení jejího dluhu (prokázáno upomínkami ze dne 18. 7. 2021, 27. 7. 2021 a 4. 8. 2021). 7. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021 postoupila právní předchůdkyně s účinností ke dni 5. 1. 2022 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 2. 2022 a dopisem žalobkyně ze dne 18. 2. 2022 (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021 včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2022, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 a 18. 2. 2022 včetně podacího archu). Žalobkyně žalovanou rovněž vyzývala k zaplacení žalované částky. Za účelem mimosoudního vymožení dluhu žalobkyně žalovanou i dne 10. 3. 2022 a 28. 3. 2022 kontaktovala. Žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni vzniklé náklady za zaslání dopisu ve výši 39 Kč a osobní návštěvu 217 Kč (prokázáno upomínkou a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky upomínkou právního zástupce ze dne 2. 6. 2022 podanou k poštovní přepravě dne 6. 6. 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2022 a podacím archem). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalované skutečně poskytla částku 12 000 Kč, žalovaná jí však nevrátila ničeho. Žalobkyně v řízení sice netvrdila a neprokazovala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo]: [právnická osoba] s.r.o. proti GK. Naopak sama uvedla, že důkazy o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované nedisponuje. Ovšem žalobkyně se v tomto řízení domáhá pouze jistiny úvěru, která by jí náležela i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč včetně nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky 12 473 Kč i co do zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o.