11 C 368/2022-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne 12. 7. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a z titulu smlouvy o úvěru téhož čísla, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 14. 7. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru převodem na účet částku 16 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit s příslušenstvím do 11. 8. 2021. Žalovaný sjednanou částku právní předchůdkyni žalobkyně včas a řádně nevrátil. V důsledku prodlení s vrácením jistiny byl žalovaný povinen zaplatit původní věřitelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kapitalizovanou za období od 12. 8. 2021 do 7. 2. 2022 částkou 2 864 Kč a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 19 014 Kč a seskládala se z jistiny 16 000 Kč, smluvní pokuty 2 864 Kč a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni rovněž ničeho, ač byl k zaplacení žalované částky vyzvána upomínkou ze dne 11. 2. 2022 a osobně. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení jistiny 16 000 Kč společně s kapitalizovaným úrokem 150 Kč (částka odpovídá paušální náhradě nákladů na upomínání), se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny, kapitalizovaným za období 12. 8. 2021 do 7. 2. 2022 částkou 666,96 Kč a dále od 9. 2. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč za odeslaný dopis (39 Kč) a osobní návštěvu (217 Kč) a smluvní pokutu 2 864 Kč. 2. Dříve než soud zahájil jednání ve věci samé, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět pro částku 3 014 Kč, odpovídající kapitalizovanému úroku 150 Kč a smluvní pokutě 2 864 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 3. Pro částečné zpětvzetí žaloby soud řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby dle § 96 odst. 3 o.s.ř. nebyl v souladu s § 96 odst. 4 o.s.ř. vyžadován. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaný uzavřela dne 12. 7. 2021 a dne 14. 7. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], za pomoci prostředků komunikaci na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku do 11. 8. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet], ze kterého jí žalovaný dne 12. 7. 2021 uhradil verifikační platbu 0,01 Kč, dne 12. 7. 2021 částku 11 800 Kč a dne 14. 7. 2021 částku 4 200 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. (prokázáno smlouvami o úvěru [číslo] ze dne 12. 7. 2021 a ze dne 14. 7. 2021, výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 12. 7. 2021 a ze dne 14. 7. 2021 a obchodními podmínkami pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Před uzavřením smlouvy byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně seznámena s jejími právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný se ocitl v prodlení s vrácením úvěru, pročež jej právní předchůdkyně opakovaně vyzývala upomínkami ze dne 25. 8. 2021, ze dne 3. 9. 2021 a ze dne 11. 9. 2021 k zaplacení jejího dluhu (prokázáno upomínkami ze dne 25. 8. 2021, 3. 9. 2021 a 11. 9. 2021). 7. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021 postoupila právní předchůdkyně s účinností ke dni 7. 2. 2022 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 11. 2. 2022 a dopisem žalobkyně z téhož dne (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021 včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2022, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2022 včetně podacího archu). Žalobkyně žalovaného rovněž vyzývala k zaplacení žalované částky. Za účelem mimosoudního vymožení dluhu žalobkyně žalovaného i dne 11. 4. 2022 kontaktovala. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni vzniklé náklady za zaslání dopisu ve výši 39 Kč a osobní návštěvu 217 Kč (prokázáno upomínkou a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou právního zástupce ze dne 2. 6. 2022 podanou k poštovní přepravě dne 6. 6. 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2022 a podacím archem). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 16 000 Kč, žalovaný jí však nevrátila ničeho. Žalobkyně v řízení sice netvrdila a neprokazovala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo]: [právnická osoba] s.r.o. proti GK. Naopak sama uvedla, že důkazy o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Ovšem žalobkyně se v tomto řízení domáhá pouze jistiny úvěru, která by jí náležela i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 16 000 Kč včetně nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky 16 256 Kč i co do zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně zavinila svým zpětvzetím částečné zastavení řízení, tudíž ve věci byla procesně úspěšná pouze z části, a t