15 C 314/2021-44 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 10. 12. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 4 176 Kč, celkem 53 týdenními splátkami po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 15. 12. 2008. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 5. 1. 2021 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku ve výši 1 000 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 18. 12. 2007. Právní předchůdkyní žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části na jistině ve výši 5 410,38 Kč a na poplatcích ve výši 3 765,62 Kč, žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 558,15 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % z částky 9 176 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou z částky 9 176 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal dlužen žalovanou částku. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalovaného částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 6. Účastníci uzavřeli dne 10. 12. 2007 smlouvu o půjčce [číslo], nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Zákazníkovi zápůjčku v částce 6 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 4 176 Kč, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí 10 176 Kč. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovostním režimu, a to do rukou osoby uvedené v článku 13 smluvních podmínek v 53 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky činí 192 Kč, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy do konce dalšího následujícího týdenního období, že poslední splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Dále se právní předchůdkyně žalobkyně a Zákazník dohodli, že v případě, kdy Zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný na smlouvu uhradil pouze 1 000 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně proto smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021, žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným na adresu uvedenou ve smlouvě. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2021 odeslaným dne 30. 7. 2021. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Římské úmluvy o právu použitelném pro smluvní závazky [číslo] EHS, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 t se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Smluvní strany si však rozhodné právo pro svůj závazkový vztah nezvolily. Soud proto aplikoval právo České republiky podle čl. 4 odst. 2 této úmluvy, jelikož smlouva nejúžeji souvisí se zemí, v níž má strana, která je povinna plnit předmět smlouvy, v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště. 9. Dle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3 citovaného ustanovení). 10. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). 11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 13. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 14. Podle § 3 odst. 1 o.z. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 15. Dle § 39 o.z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. 16. Podle § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá dle § 1880 odst. 1 tohoto zákoníku postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 citovaného zákoníku). 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obch. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku Výše žalované pohledávky ostatně nebyla v řízení nikterak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 9 176 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 558,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9 176 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 9 176 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,25 % ročně z částky 9 176 Kč od 1. 7. 2021 do 30. 8. 2021, a za dobu od 31. 8. 2021 do zaplacení. 18. O náhradě nákladů řízení rozh