15 C 322/2022-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum], [číslo] na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému prostředky ve výši 13 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 10 254 Kč, který představoval úroky ve výši 4 271 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 56 % ročně, a odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 5 983 Kč, celkem 12 měsíčními splátkami po 1 938 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 1 936 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni [datum] jistina činila částku 13 000 Kč, dlužný poplatek částku 10 254 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta částku 6 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 784,96 Kč a sankční poplatky částku 900 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 30 654 Kč, kterou činila jistina ve výši 13 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 10 254 Kč, smluvní pokuta ve výši 6 500 Kč, sankční poplatky ve výši 900 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 784,96 Kč, úroku ve výši 56 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný na předmětnou smlouvu neuhradil ničeho. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poskytnutí úvěru bylo poskytnutím služby ve smyslu uvedeného ustanovení a úvěr dle smlouvy byl poskytnut na území České republiky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi hotovostní úvěr v částce 13 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tento úvěr poplatek v částce 10 254 Kč, který představuje úroky ve výši 4 271 Kč a částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 5 983 Kč. Výše úrokové sazby činila 56 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve 12 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí 1 938 Kč a poslední činí 1 936 Kč, když splatnost splátek je vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku úvěru. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 31 438,96 Kč do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum], z potvrzení podání ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby. Žalovaný neuhradil ničeho. 7. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 8. 2022, č.j. 15 C 322/2022-13 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nedoplnila. Žalobkyně pouze v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]). Dále právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr právní předchůdkyně žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 8. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 13 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 10 254 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 1 938 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho. [právnická osoba] uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území ČR. 11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 12. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr spláce