15 C 347/2022-39 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 14. 5. 2020, [číslo] na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému prostředky ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 17 731 Kč, který představoval úroky ve výši 12 088 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně, odměnu za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 1 713 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 2 430 Kč, celkem 78 týdenními splátkami po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 391 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Celkem uhradil částku ve výši 4 500 Kč. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 1. 2. 2022 jistina činila částku 13 979,80 Kč, dlužný poplatek částku 13 109,16 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta částku 7 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 877,39 Kč a sankční poplatky částku 2 500 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 37 088,96 Kč, kterou činila jistina ve výši 13 979,80 Kč, dlužný poplatek ve výši 13 109,16 Kč, smluvní pokuta ve výši 7 500 Kč, sankční poplatky ve výši 2 500 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 877,39 Kč, úroku ve výši 88 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 979,80 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 979,80 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 14. 5. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi hotovostní úvěr v částce 15 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tento úvěr poplatek v částce 17 731 Kč, který představuje úroky ve výši 12 088 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní splácení ve výši 1 713 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 2 430 Kč. Výše úrokové sazby činila 88 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v 78 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po předposlední činí 420 Kč a poslední činí 391 Kč, když splatnost splátek je vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku úvěru. Žalovaný celkem uhradil částku 4 500 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 28. 1. 2022 byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. 5. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 37 966,35 Kč do 17. 3. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022, z potvrzení podání ze dne 24. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby. Žalovaný již na dlužnou částku ničeho neuhradil. 6. Přípisem soudu ze dne 5. 9. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že uvedla, že žalovaný neměl žádný negativní záznam v Bankovním registru klientských informací (BRKI), v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) ani v registru [příjmení]. Proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení. Nebyla proti žalovanému vedena žádná exekuce. Právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalovaný předložil před podpisem smlouvy o zápůjčce pracovní smlouvu, z níž bylo patrné, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. na pozici ostrahy objektu. Žalovaný uváděl jako pravidelný čistý měsíční příjem částku 9 112 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupce právního předchůdce žalobkyně z doložených výplatních pásek za měsíc únor a březen 2020. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl odhadované měsíční výdaje na částku 6 000 Kč (prokázáno výpisem z centrální evidence exekucí, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 14. 5. 2020, výplatními páskami za období 2/ 2020 a 3/ 2020). Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr právní předchůdkyně žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 7. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 14. 5. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 15 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 17 731 Kč, a to pravidelnými týdenními splátkami po 420 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil pouze částku 4 500 Kč [právnická osoba] uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení