15 C 358/2022-40 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o zápůjčce – [obec] na účet dne 19. 6. 2019, [číslo] na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 63 511 Kč celkem 24 měsíčními splátkami po 6 942 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 6 941 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný celkem uhradil částku 3 096 Kč. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 1. 2. 2022 jistina činila částku 100 000 Kč, dlužný poplatek částku 63 511 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta částku 50 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 5 540,92 Kč a sankční poplatky částku 1 900 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 215 411 Kč, kterou činila jistina ve výši 100 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 63 511 Kč, smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč, sankční poplatky ve výši 1 900 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 540,92 Kč, úroku ve výši 14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 100 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 100 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný již neuhradil ničeho, přestože byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný je mongolským státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a soud se musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem, které bude na případ aplikovat. Kolizní normou je v daném případě dvoustranná mezinárodní smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 15. 10. 1976 uveřejněné ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí [číslo] ze dne 30. 9. 1978. Podle čl. 36 bod 1 uvedené smlouvy se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými osobami a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle čl. 37 bod 1 uvedené smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v čl. 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Ve smyslu citovaných ustanovení jsou tedy české soudy mezinárodně příslušné k projednání věci. Rozhodným právem pak je právní řád ČR, neboť smlouva byla uzavírána na území ČR s místem plnění v České republice. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce – [obec] na účet [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 19. 6. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru [obec] na účet. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi bezhotovostní zápůjčku v částce 100 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 63 511 Kč, který sestává z úroku ve výši 15 231 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 33 640 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 14 640 Kč. Výše úrokové sazby činila 14 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí 6 942 Kč a poslední činí 6 941 Kč, když splatnost splátek je vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 3 096 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 28. 1. 2022 byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. 6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 220 951,92 Kč do 17. 3. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 7. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022, z potvrzení podání ze dne 24. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby. Žalovaný již neuhradil ničeho. 8. Přípisem ze dne 8. 9. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že uvedla, že žalovaný neměl žádný negativní záznam v Bankovním registru klientských informací (BRKI), v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) ani v registru [příjmení]. Proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení. Nebyla proti žalovanému ke dni 19. 6. 2019 vedena žádná exekuce. Právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalovaný předložil před podpisem smlouvy o zápůjčce pracovní smlouvu, z níž bylo patrné, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici operátora výroby. Žalovaný uváděl jako pravidelný čistý měsíční příjem částku 52 949 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupce právního předchůdce žalobkyně z doložených výplatních pásek za měsíc duben a květen 2019. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl další čisté příjmy domácnosti ve výši 6 100 Kč a odhadované měsíční výdaje na částku 15 000 Kč (prokázáno výpisem z centrální evidence exekucí, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 19. 6. 2019, výplatními páskami za období 4/ 2019 a 5/ 2019). Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr právní předchůdkyně žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 9. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 19. 6. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce – [obec] na účet [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 100 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 63 511 Kč, a to pravidelnými 24 měsíčními splátkami po 6 942 Kč, poslední ve výši 6 941 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil celkem pouze částku ve výši 3 096 Kč [právnická osoba] uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následov