15 C 381/2021-169 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se touto žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne 17. 10. 2017 a následně pracovní smlouvy ze dne 2. 3. 2018 ve znění dodatku ze dne 4. 9. 2018. Žalovaný byl před podpisem smlouvy, jak plyne z čl. V odst. 1 této smlouvy, seznámen s jeho právy a povinnostmi, a také s vnitřními organizačními normami zaměstnavatele. Dle čl. V odst. 4 pracovní smlouvy ze dne 2. 3. 018 ve znění dodatku 4. 9. 2018 se žalovaný zavázal k tomu, že bude dodržovat všechny právní i vnitřní organizační předpisy vztahující se k vykonávané práci. Žalovaný také dne 17. 10. 2017 vlastnoručním podpisem potvrdil, že bude dodržovat povinnosti plynoucí mu z dokumentu„ Povinnost utajení“ ohledně dodržení mlčenlivosti o veškerých informacích a bezpečnostních opatřeních týkajících se společnosti [právnická osoba] Do rozsahu zachování tajemství patřil také absolutní zákaz pořizování obrazových záznamů a absolutní zákaz donášení fotografických filmových přístrojů, videí a mobilních telefonů s možností pořízení obrazové dokumentace do areálu Technického vývoje společnosti [právnická osoba] a do dalších viditelně označených areálů a budov v majetku této společnosti. Žalovaný byl také seznámen s Návštěvním řádem společnosti [právnická osoba], který stejným způsobem absolutně zakazuje jak vnášení zařízení umožňujících pořízení obrazových záznamů, tak samotné pořízení jakýchkoliv obrazových záznamů. V dokumentu„ Povinnost utajení“ ze dne 17. 10. 2017 žalovaný také výslovně potvrdil, že si je vědom skutečnosti, že při úmyslném porušení výše uvedených povinností je povinen zaměstnavateli nahradit vzniklou škodu v plném rozsahu. Za účelem umožnění a neomezení komunikace s žalovaným a zároveň za účelem plnění výše uvedených povinností byl žalovanému ze strany zaměstnavatele dne 31. 10. 2017 předán mobilní telefon bez fotoaparátu. Žalovaný své povinnosti, úmyslně porušil tím, že v pracovní době do areálu společnosti [právnická osoba] vnesl zařízení s možností pořídit obrazový záznam – fotografie, s tímto vneseným zařízením pořídil nejméně 4 fotografie, jednu fotografii následně dne 7. 11. 2018 uveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook. Uvedené porušení žalovaný potvrdil také v Protokolu o projednání náhrady škody ze dne 12. 11. 2018. Jednání žalovaného bylo úmyslným porušením povinnosti z pracovního poměru a tímto jednáním způsobil žalobci škodu, neboť v důsledku úmyslného porušení zákazu vnesení zařízení s fotoaparátem a pořízení fotografií a jejich následné zveřejnění se na žalobce obrátila společnost [právnická osoba] s nárokem na úhradu částky 1 291 500 Kč z důvodu porušení povinností. V souvislosti s úmyslným porušením povinností ze strany žalovaného a způsobením škody žalovaný od žalobce dne 12. 11. 2018 převzal vytýkací dopis Upozornění na zjištěné nedostatky v práci a téhož dne došlo k podpisu Protokolu o projednání náhrady škody způsobené zaměstnancem, v němž žalovaný vlastnoručním podpisem stvrdil, že dne 8. 11. 2018 v prostorách dílny společnosti [právnická osoba] neoprávněně pořídil fotografie na svůj mobilní telefon a tyto fotografie zveřejnil na sociální síti. Dne 17. 12. 2019 byl žalovaný vyzván k náhradě této škody dopisem. Následně byl pracovní poměr žalovaného ukončen vzájemnou Dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 31. 1. 2019, kde v čl. III dohody žalobce a žalovaný společně konstatují, že zaměstnavatel vůči zaměstnanci uplatnil nárok na náhradu škody, kterou mu zaměstnanec způsobil z důvodu zaviněného porušení povinností. Žalovaný se zavázal tuto škodu zaměstnavateli nahradit. Žalovaný na základě výzvy k úhradě způsobenou škodu doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s tím, že vznik škody a její výše nebyla prokázána. Žalobkyně odkazuje na závazek žalovaného dodržovat všechny právní i vnitřní organizační předpisy vztahující se k vykonávané práci. Žalobkyně blíže neuvádí, jaké vnitřní předpisy žalovaný porušil. Z žaloby není patrné, zda tímto vnitřním předpisem má být dokument s názvem„ Povinnost utajení“ ze dne 17. 10. 2017. Ve shora uvedeném dokumentu je uvedeno, že„ do rozsahu zachování tajemství (asi obchodního) patří také absolutní zákaz pořizování obrazových záznamů, včetně donášení fotografických filmových přístrojů … atd. do areálu Technického vývoje a do dalších viditelně označených areálů a budov v majetku společnosti … Ze shora uvedeného vyplývá, že se žalovaný zavazuje dodržet obchodní tajemství dodržováním zákazu pořizování obrazových záznamů v areálu Technického vývoje a dalších areálů a budov ve vlastnictví společnosti. I když není v textu uvedeno jaké společnosti, z obsahu dokumentu vyplývá, a bylo by logické, když se má chránit obchodní tajemství žalobkyně, že se jedná o areál a budovy ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný v areálu a budovách žalobkyně žádné obrazové záznamy nečinil a ani nepoužíval fotografické filmové přístroje. Žalovaný se domnívá, že celý dokument„ Povinnost utajení“ nemá sloužit ke sjednání závazku mlčenlivosti o obchodním tajemství žalobkyně, ale obchází zákaz uzavírání dohod o smluvních pokutách a výši škody a jako takový je celý absolutně neplatný. Jednání žalovaného nikterak neporušilo obchodní tajemství žalobkyně a žalovaný v jejím areálu či budovách obrazové záznamy nepořizoval. Žalovaný své pracovní povinnosti či závazek mlčenlivosti o obchodním tajemství žalobkyně neporušil, nevidí proto příčinnou souvislost v porušení pracovních povinností žalovaným a vzniku újmy společnosti [právnická osoba] Pokud mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] byla dohodnuta sankce za porušení Dohody o utajení, jeví se tato dohoda ve vztahu k žalovanému, jako zaměstnanci, jako obcházení zákona a ust. § 346d zákoníku práce, kdy takto sjednaná pokuta je paušalizovanou výší náhrady škody, tedy smluvní pokutou, která je v pracovních vztazích nepřípustná a smluvní pokuta sjednaná zaměstnavatelem by přímo dopadala na jeho zaměstnance. Dle žalovaného tak nejsou splněné všechny předpoklady ust. § 250 zákoníku práce o odpovědnosti žalovaného za škodu způsobené v příčinné souvislosti s porušením pracovních povinností. Je dále s podivem, že pokud [právnická osoba] považuje interiér nového vozidla Škoda Scala za obchodní tajemství, jak je možné, že bez povšimnutí bezpečnosti závodu žalovaný pořídí fotografie interiéru. Žalovaný případně odpovídá za skutečnou škodu, kterou není zveřejnění 1 ks fotografie interiéru nového vozidla Škoda Scala na sociální síti Facebook na několik hodin. Dne 7. 11. 2018, tedy v den, kdy měl žalovaný pořídit fotografie interiéru nového vozidla [anonymizováno] na síti Facebook, došlo k oficiálnímu zveřejnění interiéru nového vozidla [anonymizováno], kdy na webu [webová adresa], [webová adresa] a např. deník.cz byly zveřejněny fotografie a obrazové záznamy interiéru nového vozidla Škoda Scala spolu s fotografiemi. Další informace o vzhledu vozidla [anonymizováno] a jeho interiéru byla zveřejněna na stejných webech 28. 11. 2018 a dne 6. 12. 2018 byla světová premiéra [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ke dni 7. 11. 2018 odtajnila vzhled interiéru nového vozidla [anonymizováno] a nemohla jí tak jednáním žalovaného vzniknout újma ve výši 1 291 500 Kč. V průběhu řízení pak žalovaný uvedl, že podstatné je, zda žalovaný věděl, že následkem porušení pracovní povinnosti zaměstnance je spojeno se sankcí zaměstnavatele zaplatit smluvní pokutu 50 000 EUR. Žalovaný však tuto skutečnost nevěděl. Dohoda o utajení uzavřená mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] byla tajná. Při případné úvaze o zavinění žalovaného se jedná o hrubou nedbalost, když věděl, že ve [anonymizována dvě slova] je zákaz fotografovat, ale nevěděl, že možným následkem je zaplacení částky 50 000 EUR. Je pravdou, že zákaz fotografování žalovaný porušil. Dále je zde otázka spoluzavinění, kdy svědek [jméno] uvedl, že věděl, že žalovaný používá mobil s fotoaparátem, neupozornil ho na to, a naopak požadoval, aby na něj žalovaný fotil. Rovněž nikdo ze [anonymizována dvě slova] nezabránil žalovanému fotit si interiér utajovaného vozidla. Žalovaný proto navrhl, aby byla zamítnuta žaloba v části, která přesahuje 4,5 násobek hrubé mzdy žalovaného. 3. Z pracovní smlouvy ze dne 17. 10. 2017 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu, podle které byl žalovaný u žalobkyně zaměstnán v pracovním poměru na pozici služby ve skladovém hospodářství. [město] výkonu práce byla [obec], den nástupu do práce 17. 10. 2017. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, a to dvanácti měsíců. 4. Z pracovní smlouvy ze dne 2. 3. 2018 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu, podle které byl žalovaný u žalobkyně zaměstnán v pracovním poměru na pozici referent skladového hospodářství, řidič. [město] výkonu práce byla [obec], den nástupu do práce 17. 10. 2017. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, a to dvanácti měsíců. 5. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 4