15 C 402/2022-59 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti dne 31. 5. 2019, [číslo] na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalované prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 16 259 Kč celkem 18 měsíčními splátkami po 2 015 Kč, přičemž poslední splátka byla ve výši 2 004 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná celkem uhradila částku 16 120 Kč (dne 9. 7. 2019 částku 4 030 Kč, dne 6. 9. 2019 částku 2 020 Kč, dne 2. 10. 2019 částku 2 015 Kč, dne 27. 10. 2019 částku 2 015 Kč, dne 8. 12. 2019 částku 2 020 Kč, dne 18. 2. 2020 částku 2 020 Kč a dne 11. 5. 2020 částku 2 000 Kč). Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 1. 2. 2022 jistina činila částku 12 194,96 Kč, dlužný poplatek částku 7 575,39 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta částku 10 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 667,26 Kč a sankční poplatky částku 2 800 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobkyni a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 32 570,35 Kč, kterou činila jistina ve výši 12 194,96 Kč, dlužný poplatek ve výši 7 575,39 Kč, smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč, sankční poplatky ve výši 2 800 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 667,26 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 194,96 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 194,96 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná již neuhradila ničeho, přestože byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občanem Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poskytnutí úvěru bylo poskytnutím služby ve smyslu uvedeného ustanovení a úvěr dle smlouvy byl poskytnut na území České republiky. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 31. 5. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru [příjmení] v hotovosti. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi hotovostní zápůjčku v částce 20 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 16 259 Kč, který sestává z úroku ve výši 4 901 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč. Výše úrokové sazby činila 29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí 2 015 Kč a poslední činí 2 004 Kč, když splatnost splátek je vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 16 120 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 28. 1. 2022 byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. 6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 33 237,61 Kč do 17. 3. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 7. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022, z potvrzení podání ze dne 24. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby. Žalovaná již neuhradila ničeho. 8. Přípisem zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že uvedla, že žalovaná neměla žádný negativní záznam v Bankovním registru klientských informací (BRKI), v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) ani v registru SOLUS. Proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení. Nebyla proti žalované vedena žádná exekuce. Právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovanou předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů. Trvalé bydliště žalované se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalovaná předložila před podpisem smlouvy o zápůjčce pracovní smlouvu, z níž bylo patrné, že žalovaná byla v dané době zaměstnána u společnosti [právnická osoba] na pozici dělníka ve výrobě. Žalovaná uváděla jako pravidelný čistý měsíční příjem částku 18 061 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupce právního předchůdce žalobkyně z doložených výplatních pásek za měsíc březen a duben 2019. Dále bylo žalovanou sděleno, následně na základě daných podkladů doloženo, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 28 320 Kč. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla odhadované měsíční výdaje na částku 3 000 Kč (prokázáno výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 31. 5. 2019, pracovní smlouvou, výplatními páskami za období 3/ 2019 a 4/ 2019). Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr právní předchůdkyně žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalované, kdy konfrontovala doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. 9. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 31. 5. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o zápůjčce – Zelená v hotovosti [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit poplatek ve výši 16 259 Kč, a to pravidelnými 18 měsíčními splátkami po 2 015 Kč, poslední ve výši 2 004 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila celkem pouze částku ve výši 16 120 Kč [právnická osoba] uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobkyně. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobky