15 C 428/2022-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o zápůjčce dne 1. 5. 2019, [číslo] na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný převzal peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 46 337 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 14 831 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, a odměnu za zpracování, doručení a administrativní zpracování činnost a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč, a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 11 876 Kč, celkem 24 měsíčními splátkami po 3 806 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 1. 5. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 24. 9. 2019 jistina činila částku 45 000 Kč a dlužný poplatek částku 46 337 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši 111 552,81 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 83 831 Kč, kterou činila jistina ve výši 45 000 Kč a dlužný poplatek ve výši 38 831 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 350 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaný na předmětnou smlouvu neuhradil ničeho. 2. Žalovaný je mongolským státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a soud se musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem, které bude na případ aplikovat. Kolizní normou je v daném případě dvoustranná mezinárodní smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 15. 10. 1976 uveřejněné ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí [číslo] ze dne 30. 9. 1978. Podle čl. 36 bod 1 uvedené smlouvy se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými osobami a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle čl. 37 bod 1 uvedené smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v čl. 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Ve smyslu citovaných ustanovení jsou tedy české soudy mezinárodně příslušné k projednání věci, neboť žalovaný má na území České republiky bydliště, evidované na adrese [adresa žalovaného]. Rozhodným právem pak je právní řád ČR, neboť smlouva byla uzavírána na území ČR s místem plnění v ČR. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] zákaznické karty soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 5. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi zápůjčku v částce 45 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 46 337 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částku ve výši 91 337 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí 3 806 Kč a poslední činí 3 799 Kč, když splatnost splátek je vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnancem společnosti [právnická osoba] a jeho čistý měsíční příjem činí 21 467 Kč. Dále žalovaný uvedl, že platí externí splátky zápůjček ve výši 9 000 Kč měsíčně a jeho odhadované měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Žalovaný k tomu doložil pracovní smlouvu a 2 výpisy z bankovního účtu na měsíc únor a březen 2019. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z 33. strany seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, ze dne 28. 1. 2022 byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022, které bylo podle podacího lístku žalovanému posláno dne 24. 2. 2022. 7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 5. 2022, z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby. Z tabulky umoření ze dne 31. 1. 2022 soud dále zjistil, že žalovaný neuhradil ničeho. 8. Přípisem zdejšího soudu ze dne 25. 10. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalovaného uvedeného v kartě zákazníka, která následně ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Na podporu svých tvrzení pak předložila smlouvu o zápůjčce, kartu zákazníka (obojí již spisem) a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 231/2020-97. 9. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 1. 5. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 45 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 46 337 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 3 866 Kč s tím, že poslední splátka činí 3 799 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho. [právnická osoba] uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. V příloze smluv je mezi postupovanými pohledávkami uvedena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužitel